rozhovor se skupinou Cephyre

Melodic death metal se může ubírat mnoha různými směry. Některé kapely jdou naplno do melodie, jiné se opírají o agresivitu a někdy dostanete kombinaci obojího. Cephyre ač mladá skupina balancuje někde uprostřed. Prvotina s názvem A Gleam Within the Gloom tímto prochází. Na 25 minutách si užijete obojího.
Alan – Ahoj. Vy jste poměrně mladá skupina svým trváním. Kdy a kde jste vznikli?
Johannes - Ahoj a zdravím do Česka! Kapela sídlí v Herbornu, malém městě přímo uprostřed Hesenského regionu v Německu. Začátkem roku 2021 jsme měli první zkoušky jako tříčlenná sestava pouze z bicích, jedné kytary a zpěvu. Od toho jsme se postupně vyvíjeli až do současné sestavy.

Alan – Kapelu tedy tvoří kdo? A jak jste se dali dohromady? 
Johannes – Všichni se známe desítky let; sdílení různých zkušeben, jevišť a dokonce i školních lavic, takže jsme měli to štěstí, že jsme mohli přeskočit část vzájemného poznávání nebo zjišťování, jestli jsme se do toho pustili na lidské úrovni. Příběh Cephyre začal daleko před naší první zkouškou s naším kytaristou Jakobem, který mi ukázal několik dem, která produkoval poté, co se jeho bývalá kapela rozpadla, a já jsem mu naopak poslal některé nápady, které jsem nahrál doma. Poté, co jsme si uvědomili, že tyto fragmenty jdou docela dobře dohromady, rozhodli jsme se vzít je do zkušebny s Manu na bicí, který byl v té době soused Jakoba. Krátce poté se k nám přidal Chris na basu a doprovodné vokály, a když jsme dosáhli bodu dolaďování kytarových partů přidáním druhé kytary, navrhl, aby se zeptal svého bratra Rolanda, jestli by měl zájem. Roland na tuto otázku odpověděl nejen tím, že vylepšil materiál, který jsme do té doby napsali, ale také hned od začátku přinesl své vlastní nápady. Takže přeměna z pouhé představy na kapelu byla svým způsobem přirozený proces.

Alan – Členové skupiny, hrají, nebo hráli ještě i v jiných skupinách, nebo projektech?
Johannes – Všichni jsme spolu v minulosti hráli v různých metalových projektech a skupinách Manu hraje na bicí v thrash metalové kapele Centrate, Chris od dětství hrál v mnoha hardcorových kapelách, jako jsou Business as always, Out for and Kill a Blind Youth, kteří nedávno vydali album. Byl jsem součástí gothic metal kapely Samsas Traum na konci 90. let, kdy začínali. Jakob hrál v death metalové kapele Bloodsky a předtím v gotick metalové kapele Serenade of Silence, kde hrál i Roland na bicí.

Alan – Nedávno jste vydali mini album (EP). Kde jste točili, kdo dělal master, máte na albu hosty?
Johannes – Všechny skladby byly nahrány v naší zkušebně, v našich obývácích, ve sklepích a dokonce i v kuchyních a ložnicích. Bylo to naše vědomé rozhodnutí udělat pro první vydání vše, co je v našich silách, abychom se skutečně dostali k jádru materiálu, aniž bychom se museli starat o časové plány nebo rozpočty. Když došlo na finální mix a mastering, museli jsme si však uvědomit, že nahrávky by mohly skutečně využít rozloučení s tímto dogmatickým přístupem. Vzali jsme tedy všechny skladby, které jsme měli, a dali je našemu kamarádovi Saschovi Stangeovi, který krátce předtím produkoval album vlastní kapely Miles2Fall, z čehož jsme předpokládali, že jeho pojetí mixování bude skvěle odpovídat našim představám o tom, jak by měly písničky znít. Kromě Saschy a nás se do výrobního procesu nikdo nepodílel.

Alan – Jak jste s dílem spokojeni? A jak si stojíte v poslechovosti?
Johannes – Sascha odvedl skvělou práci a svými návrhy opravdu trefil hřebíček na hlavičku, takže s finálními kroky výroby jsme naprosto spokojeni. S odstupem času bych řekl, že jsme mohli přijít na to dříve, v jakých bodech by nám pomohla vnější perspektiva. Nikdy se nedozvíme, jestli by to vedlo k zásadním změnám v konečném výsledku, ale rozhodně by to urychlilo vydání. To je teď voda pod mostem a my jsme se naučili spoustu cenných lekcí tím, že jsme EP vytvořili přesně tak, jak jsme to udělali. Téměř stejné aspekty platí pro prezentaci naší hudby širšímu publiku, to je také něco, na čem aktuálně pracujeme.

Alan – Pokud bychom mohli ve zkratce. Popište skladby. Jak po hudební stránce, tak po textové.
Random Noises - Je to přesně to, co říká, že je; zvuková kulisa, jen krátké intro pro naladění správné nálady a vytvoření atmosféry.
A Gleam - Titulní skladba se zabývá Platónovou alegorií jeskyně a uvažuje o jejích klíčových aspektech z různých úhlů. Snažili jsme se tyto lyrické nápady přenést do hudby tím, že jsme pracovali s trochu tvrdšími kontrasty než u ostatních skladeb, což vedlo k čistému polyfonnímu refrénu orámovanému výrazně agresivnějšími částmi.
Regret - Toto je první píseň, kterou jsme společně nahráli. Těžké střední tempo na této skladbě bylo něco, co Roland přinesl během naší první společné zkoušky a od té doby se pro nás píseň stala něco jako hymna, protože byla součástí každého jednotlivého koncertu, který jsme doposud odehráli. Přebírá lyrické pojmy v „A Gleam“, ale přesouvá zaměření na aspekty riskování pro jednu věc a truchlení nad promarněnými příležitostmi pro jinou.
Refuse to Reconsider - Stručně řečeno, skladba se zabývá problémy ovládání vnějšími silami nebo pocitem že jste malé kolečko v systému. Záměrně jsme chtěli, aby skladba zůstala ponurá, ale drsná, takže tohle by mohla být ta, která se nejvíce blíží svému prvnímu návrhu, který byl složen asi za hodinu.
Distraction from Reality - Poslední skladba EP je první skladba, kterou jsme napsali společně. Hudebně to může být ta, která prezentuje většinu naší stylové šířky, protože ta to celé začala - spolupráci. Textově se zabývá sebeuvědoměním a vymaněním se z prostředí, se kterou jsme se potýkali v předchozí skladbě, čímž uzavírá kruh a přivádí nás zpět k titulní skladbě s příbuznějším a modernějším přístupem.

Alan – Kde všude album představíte? Koncerty, festivaly, zahraničí?
Johannes – Jelikož písně existovaly dlouho předtím, než byly vydány, už jsme je několikrát představili. V létě a na podzim budou ještě nějaké koncerty a koncem prosince také malé víkendové turné, kdy hrajeme podpůrný slot pro Samsas Traum na jejich vánočních vystoupeních. Zatím jsou všechny koncerty v Německu, protože hraní v zahraničí vyžaduje trochu více plánování předem. Existuje na to několik zajímavých nápadů, ale právě teď bych nešel tak daleko k použití slova „plánovat“. V tuto chvíli stále hledáme nejlepší rovnováhu mezi hraním show a nahráváním nového materiálu.

Alan – Nebudu se ptát jestli připravujete něco nového čerstvého. Mini album je venku. Takže spíše nějaké pikantnosti?
Johannes – Vlastně, proč ne s „novým a svěžím“ materiálem? Zmínil jsem se mimochodem o novém materiálu a jako výhodu, že jsme si s prvním vydáním dali trochu více času, už jsme mezitím dokončili asi 80 % skladeb pro naše dlouhohrající album. Existují také náčrtky a fragmenty pro dvě další minialba, která bychom mohli v určitém okamžiku proložit, protože některé nové písně nezapadají do kontextu alba, měly by být vydány způsobem, který jim umožní stát samy o sobě. Je toho tedy opravdu hodně, co bychom mohli dokonce nazvat „pikantní“, ale na to, abychom zabíhali do podrobností, je zatím příliš brzy. Určitě vás o všem budeme informovat.

Alan – Má oblíbená otázka. Legrace / srandičky. Zažili jste nějaké vtipné okamžiky při natáčení alba? Nebo při koncertování?
Johannes – Hraní na malých sálech i pořádání představení v sobě vždy nese určitou míru bizarního humoru. Zdá se tedy logické, že tyto stupně se sčítají, když obě věci zkombinujete. V případě našeho vlastního festivalu „Roots of Metal“ jsme nepočítali správně, protože se přinejmenším množily. Když jsme dorazili na místo, ještě trochu vyšinutí, protože jsme večer předtím hráli, nejprve jsme se dozvěděli, že majitel evidentně nezaplatil úklidové četě, a proto se nedostavili. Takže zatímco někteří z nás začali nosit jevištní díly a vybavení, ostatní museli uklidit místnost od dekorativních zbytků ze svatební hostiny, která se konala den předtím. Krátce na to se rozšířilo povědomí, že jsme nečistili místnost přímo na vlastní akci, ale na dětskou narozeninovou oslavu, která začala, když jsme byli uprostřed stavby pódia. Majitel se zjevně rozhodl pronajmout prostor co největšímu počtu lidí najednou, takže zatímco jsme se snažili věci dotáhnout do konce, všude kolem pobíhaly malé holčičky v princeznovských šatech. Jako by to nestačilo, čekalo nás další překvapení, když jsme se snažili připravit zákulisí. A když říkám překvapení, mluvím o rozlučce se svobodou na segwayích, která se odehrála přesně tam, kde jsme zamýšleli umístit pivo a jídlo pro ostatní kapely, které se chystaly přijet. Možná to nezní příliš vtipně, ale celý den jsme se nemohli přestat smát, protože všude kolem nás se odehrávalo obrovské množství absurdit.

Alan – Zine čtou hlavně lidi z Čech a Slovenska. Znáte tyto dvě krajiny? Víte něco o metalu, nebo festivalech v těchto zemí?
Johannes – v Čechách jsem byl na dovolené jen jednou, proto bych mohl pochválit vaši krajinu, vaši pohostinnost, vaše jídlo a vaše pivo, ale myslím, že to není přesně to, kam s otázkou míříš. O metalu mohu říci, že Brutal Assault je velmi renomovaný festival, ale bohužel zatím nikdo z nás neměl možnost se ho zúčastnit. Náš bubeník Manu odehrál před několika lety turné po Česku se svou kapelou Centrate a náš baskytarista Chris tam byl s některými ze svých hardcorových kapel. Stále to nazývá místem touhy po undergroundu a skutečně v květnu odehraje dvě vystoupení v Liberci a Hradci Králové s Blind Youth, našimi přáteli v Ground2A a českou hardcorovou kapelou Everday Hate.

Alan – Zůstaneme ještě na Slovensku a v Čechách. Nějaké skupiny z těcto zemí znáte?
Johannes – Gutalax jsem viděl na několika festivalech. Další kapela, která mě napadá, jsou Mistr; musíte se rozhodnout sami, jestli se to počítá, ale řekl bych, že v Česku už pobývají dost dlouho na to, aby je zahrnuli. Nedávno jsem také objevil Altars Ablaze, jak jsem je viděl na letošním In Flammen Open Air, který navštívím koncem léta. Moc se těším až uvidím jejich vystoupení.

Alan – Jak jsme už řekli, trváte teprve krátce jako skupina, co berete za své zatím největší úspěchy?
Johannes – Být undergroundovou metalovou kapelou by vám upřímně připadalo trochu domýšlivé používat slovo úspěch, ale samozřejmě záleží na tom, jak si to slovo vyložíte. Zvládnutí výzev mi vždy připadalo jako větší úspěch, než jen náhodná odměna za drobné úsilí. Výzvy, kterých jsme měli několik, a pár jsme museli zvládnout, takže bych řekl, že udržet kapelu v chodu a neztratit pozornost hned na začátku nám připadalo jako větší úspěch, než jsme si dokázali představit, protože jsme spolu začali hrát na vrcholu pandemie. Musím se přiznat, že nevím přesně, jak to bylo v Česku a na Slovensku, ale pro nás byly chvíle, kdy jsme čelili překážkám jako zákaz vycházení a omezení kontaktu, nemluvě o skutečných infekcích, kvůli kterým bylo v určité chvíli těžké i zkoušet v plné sestavě. Takže to byla velká úleva, když jsme se konečně mohli znovu sejít jako skupina pěti lidí, a samozřejmě ještě větší úleva, když jsme konečně mohli předvést náš materiál před publikem.

Alan – Do podvědomí metalového osazenstva jak se dostáváte. Je to dobré, nebo pomalé – postupné?
Johannes – Když děláte vlastní hudbu, chcete, aby zazněla a také chcete, aby byla nějak oceněna, jinak můžete zůstat ve zkušebně a kázat do sboru nebo dokonce zůstat doma a zpívat pro svou kočku. Takže si myslím, že mi to nikdy nepřijde dost nebo dost rychle. Na druhou stranu jsme si plně vědomi skutečnosti, že naše směs stylů je trochu zvláštní, a proto není vhodná pro každého. Takže pokud bych měl na tuto otázku odpovědět jako test s výběrem odpovědí, pravděpodobně bych zvolil „postupný“, ale s tím jsme v pohodě.

Alan – Léto se nám pomalu blíží, nasmlouvané nějaké tour? Nebo hraní v zahraničí?
Johannes – Jak jsem již zmínil dříve, jsme naprosto nadšeni, že můžeme začít nahrávat nové věci, jakmile to pravděpodobně bude možné, takže není dost času na to, abychom letos v létě opravdu mysleli na seriózní turné. Právě teď se snažíme zaměřit naši pozornost na koncerty, na letošní rok už máme rezervace a pracujeme na přidání dalších příležitostných termínů. Hraní v zahraničí je něco, o čem silně uvažujeme, a to se určitě stane ve střednědobém horizontu, prozatím směřuje tendence nejprve dokončit plnohodnotné album a mezitím začít plánovat koncerty na období po vydání dlouhohrajícího alba.

Alan – Doufám že o vás ještě uslyšíme v Čechách a na Slovensku, díky za rozhovor.
Johannes – V to také upřímně doufáme. Dám vám vědět, až přijedeme, jakmile to bude zralé na rozhodnutí. Moc vám děkujeme za vaši oddanost metalové scéně a za to, že jsi si nás všiml!
https://www.cephyre.band/en
https://www.facebook.com/cephyre.band