Rozhovor se skupinou Avidity for ...
Alan – Ahoj chlapci, tak po třech letech opět děláme společně rozhovor, Teď pro Metal Heart rádio.
AF – Ahoj Alane, zdravíme posluchače Metal Heart radia
Alan – Co nového v kapele?
AF – Co nového… Jak říká náš zvukař a technik Péťa: „Hrajem, hrajem, zkoušíme, zkoušíme a je to tvrdý, tvrdý“ … Jo a Pavlíkovi se narodil synátor.
Alan – Vy jste vyměnili trochu sestavu. Kdo odešel, a kdo přišel?
AF – Změna proběhla na tom nejcitlivějším postu – zpěváka. Na konci roku 2016 jsme se rozloučili s Jardou Novákem a po čase přivítali novou posilu – Lukáše Justicha
Alan – S novou sestavou přišla i změna v hraní. Metal jedete stále, ale přeci jen jste hudební pojetí vzali trochu (dost) jinak. Copak, copak?
AF – Pokud vyměníš v kapele kytaristu, je to malej zásah. V případě zpěvu je to úplnej přerod, pokud se netrefíš do podobně zpívajícího jedince. A protože nás hraní baví, nechtěli jsme dva roky sedět na zadku a hledat zpěv podobnej Jardovi. Lukáš nám padl do oka hned, má zajímavou barvu hlasu a podstatně větší rozsah, což nám dalo nový možnosti, jak pracovat s hudbou. Navíc hraje na kytaru, takže jsme se zpěvem získali i další nástroj.
Alan – S novým Avidity for ... , přišla i nová deska. Nové CD. S názvem Restart, proč tento název?
AF – Se změnou frontmana se změnil i postoj k hudbě co jsme skládali. Začali jsme tvořit úplně jinak, víc kompaktně, všechno děláme dohromady. Je to prostě přerod kapely, takový skoro zmrtvýchvstání. Je to o kamarádství, o tom, že nás všechny baví to, co děláme, umíme si na rovinu říct co nás štve a co chceme jinak. Není to strojený, je to upřímný, a to nám dřív trochu chybělo.
Alan – Restart nejen hudební, jak jste řekli, ale i životní? Odráží se zde i životní postoje? Restartované?
AF – Jasně. Vrátili jsme se k myšlence, proč to všechno vlastně děláme. Po tom, co nás Jarda opustil jsme dlouho nevěděli, co s tím, jak se k tomu postavit. Najednou se ztratil takovej ten vyšší smysl, ke kterýmu vzhlížíš, když se zrovna nedaří. A příchodem Lukyho jsme se víc semkli, začali víc stavět sami na sobě. Můžeš mít sebelepší muzikanty, ale když s nima nevycházíš, nedá se na tom udělat kapela.
Alan – Klasická otázka. Kde jste nahrávali, kde mixovali, a kde byl křest alba?
AF – Nahrávali jsme ve studiu Accent ve spolupráci s Pavlem Čengerym, on je zodpovědnej i za mix a mastering ????. Křest proběhl v Plasích v areálu knížecího pivovaru za podpory kapel Interitus a After rain.
Alan – Na album je i videoklip. Kdo kde točil? A opět proč na tuto skladbu?
AF – No videoklip… Ale jo, asi jo… Je to složený ze dvou částí. Ta první jsou záběry ze studia z nahrávání, z cestování na koncerty. Je to sranda, zase – tím je naznačenej ten restart – je to zábava, baví nás to, neděláme to pro prachy nebo nějaký pomíjivý pocity slávy. Baví nás to, co děláme. Druhá část jsou záběry z koncertu v Kalikovském mlýně v Plzni, které točil Pavel Šesták, byl to jeden z prvních koncertů v novým složení, tak jsme to chtěli mít hezky zaznamenaný ????
Alan – Není na škodu říci že v Plzni máte docela dobré zázemí, hodně fans. Jste rádi? A podporují vás na všech vystoupení?
AF – Máme a jsme za ně strašně rádi. Bez nich by nemělo cenu vůbec něco dělat, žejo. Oni nám tím, že nás podporují, ať přímo na koncertech nebo na sociálních sítích, dávají najevo, že je baví, co děláme. Pro ně to všechno je, o nich to je a když jsou pod podiem šťastný, my jsme šťastný taky. Pokud paří a baví je to, nás to pak baví taky.
Alan – Jak to je z vašeho pohledu s metalem na západočesku? Mě to celé přijde jako mírný odliv.
AF – Spíš si myslíme taková rozpolcenost než ústup. Je pravda, že třeba před patnácti, dvaceti lety byly metalový akce narvaný lidma a bylo jedno, kdo hraje. Asi je to tím, že nebylo tolik kapel, a hlavně nebylo tolik celkovýho kulturního vyžití. Dneska ti dvacetiletej pár zajde na kafe, do kina, do Zoo, třeba na fotbal nebo do nákupáku, a když si spočítáš, kolik tam všude nechají, tak ti pak vyjde, proč na metalovejch akcích ubývají lidi. Ale není to jen problém metalu, je to v hudbě a kultuře celkově. Lidi mají prostě tolik možností, že vyblbnutí se na metalovým večírku už není první volbou. Teda pokud nejsi Iron Maiden, žejo.
Alan – Připravujete jako Avidity for ... větší zviditelnění kapely po republice?
AF – Určitě neplánujeme nějaký zběsilý točení reklam a focení na billboardy ???? Ne, teď vážně – hodně nám s tím pomáhají sociální sítě, to je takovej středobod našeho mediálního počínání. Tam to všechno začíná a končí, je tam ten „přímej“ kontakt s lidmi. A myslíme si, že i koncerty a propagace v rámci nich nám v poslední době hodně pomáhá. Třeba Kreyson. Legendární českej kolos s Mikem Terranou za bicíma. Nebo Bridear, japonská metalová holčičí kapela. Nechceme vyvěšovat reklamy „my jsme Avidity for… a jsme nejlepší, choďte na nás“, chceme, aby lidi viděli, jaký jsme a sami si řekli, jestli za to stojíme. V tomhle jdeme trošku proti proudu, budujeme si tu reklamu odspodu, tak nějak přirozenou cestou, nikam nechvátáme.
Alan – Co média, kam jste se už dostali do médií? Rádia, Tv, časopisy?
AF – Tak trošku jsme nakoukli před lety do časopisu Spark, kde nám otiskli rozhovor a recenzi na desku „Na svůj osud se nadřeš“, na TV REBEL nám běhal videoklip k písničce „Souboj titánů“ a natočili jsme i pár rozhovorů do lokálních rádií a v neposlední řadě jeden parádní rozhovor pro klatovskou televizi Filmpro ????
Alan – Do budoucna přeji další posun.
AF – Děkujeme a též přejeme jenom to nejlepší.
