instagram facebook
en de

rozhovor s The Jukebox Romantics

rozhovor s The Jukebox Romantics

Vyklidněný melodický punk ze srdce New Yorku. Ke konci roku 2025 vydali novinku s názvem This One Looks Cool, a my si to celé rozebereme.
Alan – Ahoj bando. Jak dlouho jste na scéně?
Mike Terry - Tuto cestu jsme začali na jaře roku 2008. Takže asi 18 let bez PŘESTÁNÍ?... Do píči. Kam se ten čas poděl?

Alan – Za dobu existence, kolik jste toho vydali? A na jakých nosičí?
Mike
6  This One Looks Cool Vinyl/CD/Digital
5 Full Length Albums on Vinyl/CD/Digital
3 Eps on 12” Inch/7” Vinyl/CD/Digital
3 Splits on 12”/7”/CD/Cassette/Digital
2 Cassette Single/Digital
1 Demo CD only
máme 70 skladeb

Alan  - Momentálně posledním albem je  This One Looks Cool. Jak dlouho jste na albu pracovali? Kdo vám s albem pomáhal? John Naclerio je pro vás kým?
Mike – T.O.L.C. Dělali jsme na něm skoro celý rok 2025, nicméně některé písničky jsme měli v šuplíku přibližně 6 let, vzali jsme je a přepracovali, teď jsou na novém albu a v našem repertoáru. Skladby jsme nahrávali v domácích studiích, ale většinu nahrávek, vokálů a produkce jsme dělali se zmíněným Johnem Nacleriem. John Naclerio je náš duchovní pátý člen. Spolupráce s Johnem se proměnila z pouhého masteringu písní a nahrávek, kdy pro nás pracoval, abychom z písní a našich vystoupení dostali to nejlepší. Je to klenot. Pracovitý a zatraceně talentovaný.

Alan – Album vyšlo u vícero vydavatelů. Kdo to vše domlouval? Já příkladně mám album od Davida z Engineer records.
Mike - Hodně z toho pochází od Andyho ze Sell The Heart Records, který to vydal ve Státech, a od jeho vztahů s Davidem a dalšími labely. Rodina labelů se stala kolektivem a jako kapela/umělec je fajn pracovat s lidmi, kterým důvěřujete a jsou upřímní.

Alan – Když vezmeme skladby z alba, můžeš nám je popsat? O čem jsou a popsat i hudbu?
Coffee, Cigarettes & Damp Church Basements - Napsal jsem tuhle píseň spíš jako metamorfózu mysli. Na povrchu to vypadá, jako by se někdo potýkal se střízlivostí. Když jsem tohle psal, dva velmi blízcí přátelé bojovali s démony pomocí léků. Vzhledem k tomu, že jsem byl ve vztahu s někým, kdo je střízlivý už více jak 20 let, myslím, že se na mě část jejich étosu přenesla. V písních je spousta termínů, které jsou AA/NA věcmi, o kterých jsem nikdy neslyšel. Prostě se to tak stalo. Také se spousta punkových koncertů koná ve vlhkých sklepech kostelů, takže možná je to všechno o punkových show? Je to vlastně cokoli, co chcete. Nové začátky a tak dále.“ - Terry
„Divey League Fools“
Packing Up My Knives - Už se vám někdy stalo, že jste strávili dvacátá léta drcením se v práci a pak seděli u baru s blízkým kamarádem a mluvili o tom, jak byste si mohli zlepšit život, ale nikdy jste to neudělali? Tahle písnička je přesně o tom. Napsal jsem ji jako nadčasový rozhovor o ztrátě a odmítnutí přijmout změnu, zatímco sledujete, jak svět plyne, a cítíte se bezmocní s tím cokoli udělat. Způsob, jak dostat ze sebe negativitu a alespoň na něco zakřičet. - James
Divey League Fools - Náš kamarád natáčel krátký nezávislý hororový komediální film o kanibalech. Objednal si pro film tuto píseň s poznámkami: „Ať to zní jako JBR/MISFITS/ALKALINE TRIO. Docela jednoduché! Napsali a nahráli jsme ji za 2 týdny. Je to super. Tahle písnička je kolektivně jednou z našich nejoblíbenějších v historii kapely. Nebýt tohohle hloupého filmu, tahle pecka by neexistovala. Jsme navždy vděční Allenovi a jeho týmu z MEAT LOVERS za to, že nás pozvali k roli v jejich filmu. Film také získal cenu na filmovém festivalu v Utahu za nejlepší původní píseň k filmu. Stále čekáme, až nám pošlou trofej. Tik ťak... tik ťak... Terry.
Honolulu Sun - Tahle písnička se málem jmenovala „Indiana Jones a chrám Boba Gibsona“. V říjnu 2024 svět ztratil jedno ze svých zářivých světel. Bob byl náš kamarád, kterého jsme potkali na turné na SXSW v roce 2010. Stali jsme se nejlepšími kamarády prostřednictvím hudby. Miloval vtipy a legraci celkově, Želvy Ninja, pařby, hudbu, svou ženu, psy, Disneyho, baseball a lidi. Byl obrovská osina v zadku. Ale královský člověk. Pokud máš srdce, dej mi vědět, jak to dokážeš. Proč se to jmenuje Honolulu Sun? Je to mýdlo, které Bob každé jaro schovává z Bath and Bodyworks. Říká se, že čich je smysl, který nás spojuje se vzpomínkami. Kdykoli přivoním k Honolulu Sun, vzpomenu si na všechny naše dobré časy. - Terry.
March 24, 1984 - Jsem posedlý filmy. Tohle je písnička o dospívání, o filmech o dospívání. Teenagerské filmy z 80. a 90. let. John Hughes, Cameron Crowe atd. - Terry.
Goodnight, Future Boy! - Čím dál méně lidí má děti. Je to děsivý, ztracený svět. V hudebním světě je pro mnoho z nás umělců a snílků ještě běžnější, že odmítáme mít děti, abychom se mohli věnovat umění, nebo proto, že svět je na nic. Po narození mého prvního dítěte, holčičky, jsem byl proti tomu, abych měl jen jedno dítě. Chtěl jsem holku. Zdálo se to jednodušší. Vyrůstal jsem mezi ženami. Nepovažuji se za mužného chlapa. Měli jsme víc sexu. Což znamená víc dětí... a tentokrát to byl kluk. Z kluků se stávají muži. Z mužů se spíše než ze žen stávají násilníci, sérioví vrazi, tyrani... chápete. Toho jsem se bál. Takže jsem napsal tuhle píseň jako dopis svému nenarozenému synovi. Se všemi obavami z toho, co se může stát, a se vší nadějí a pozitivitou, kterou jsem dokázal projevit v hrůze z blížícího se otcovství v Americe roku 2020. Od napsání tohoto textu jsem podstoupil vasektomii. Udělej to. - Terry
She's On The Run - Klasický příběh dívky z malého města, která se vydá na západ za svým snem a snaží se utéct před problémy. Obvykle jsme docela pozitivní kapela. Tahle písnička je trochu ironická.
Ambivalence - Vaším největším nepřítelem můžete být vy sami. Neschopnost držet se plánu nebo rozhodnutí povede k lítosti, stagnaci a co je nejhorší, k písni o tom, jak jste mohli být lepší, ale nikdy jste neudělali potřebnou změnu. Abyste se dostali na druhou stranu pole problémů, někdy stačí jen vztyčit hlavu, začít kráčet a nestarat se o všechny možnosti, ke kterým mohou vést jiné cesty. - James
Space Buds - Byli jste někdy ve vztahu, který se prostě rozpadl? V podstatě se z vás stanou spolubydlící, kteří byli kdysi milenci, rozvíjí se váš vztah a najednou jste jen dva různí lidé obývající stejný prostor. Žádné hádky, žádné drama. Jen obrovská, chladná nicota. - Terry
The Walk To Heartwood - Malý festival v Gainesville na Floridě se již více než 20 let mění v utopii punk rock and rollu pro všechny jeho fanoušky a subžánry. Co začalo jako vtip o tom, jak dlouhá je cesta z jednoho pódia na druhé a jak bychom měli o té desetiminutové procházce napsat píseň a samotnou píseň natočit tak, aby trvala 10 minut, se změnilo v něco trochu vážnějšího. Nenávistný a milostný dopis současnému stavu punkové scény. Hudebních i textových odkazů je spousta. Jen tak dál, je to rychlá newyorská chůze. - Terry

Alan – Vy jste přirovnáváni ke skupině Samiam (tak protože jsou z tohoto stylu nejznámější) – vy čerpáte podle vás z jakých kapel a stylů?
Mike - Je to vtipné, slyšel jsem o srovnání s nimi a Lifetime. 2 kapely, které jsem taky nikdy moc neposlouchal. Možná je to kvůli té pozitivní taneční, melodické atmosféře z východního pobřeží, kterou přinášíme. Upřímně nevím. Vím, že náš bubeník má Samiama moc rád. JE to takový rozsah, jaký si s tím spojuji. Víte, v průběhu let se každá kapela nějak promění v něco jiného a hodně z toho je založeno na vlivu. Řekl bych, že na začátku nás silně ovlivnily kapely jako Rancid, Bouncing Souls, Less Than Jake, the Clash. Řekl bych, že tyhle otisky stále neseme, ale rozhodně jsme kulatější.

Alan – K USA se ještě vrátíme. Vy už jste hráli v Evropě. Kde v Evropě jste hráli? A na který koncert nejraději vzpomínáte v Evropě? A proč zrovna na toto vystoupení?
Mike - Hráli jsme v Anglii, Walesu, Skotsku, Německu, České republice, Belgii. Měli jsme skvělé koncerty a večírky ve všech těchto zemích, ale jeden z nejpamátnějších byl na Booze Cruise v Hamburku v roce 2021. Na festivalu jsme už hráli, ale ne na lodi. Ten rok jsme hráli na lodi a byl to  zábavný a krásný zážitek.

Alan – Naši čtenáři jsou převážně z Čech a Slovenska. Znáte tyto dvě země? A nějaké kapely z těchto krajin znáte?
Mike - Jasně! Hráli jsme v Česku, na Slovensku zatím ne! Neznám žádnou kapelu ani si nepamatuji žádnou, s níž bychom hráli, ale mám skvělou vzpomínku na hraní v klubu Božák v Teplicích. Po koncertě jsme v klubu spali a streamovali živě, takže o tom existují důkazy, ale terorizovala nás nějaká příšera. Nekecám, klubu obývala příšera a nikdo nespal. Vypadala jako hybrid ještěrky, psa a krokodýla. Divné je, že pár dní poté, co jsme hráli v Praze, byli jsme v muzeu a tam byl obraz podobně vypadající příšery.

 

Alan – USA máte projetý celé? Myslím koncerty, festivaly? A podobná otázka jak na Evropu. Kde se vám hrálo nejlépe a proč?
Mike - Hráli jsme ve 48 státech z 50. Warped Tours, festivaly SXSW, velké i DIY festivaly, The Fest na Floridě. Za ta léta jsme měli spoustu úžasných koncertů, ale hrát na THE FEST v Gainesville na Floridě je asi vždycky skvělá párty. Dobrá atmosféra, utopický punk rockový ráj. Spousta pozitivní energie.

Alan – Máte nějaké vtipné zážitky z natáčení? Nebo z koncertů? Které jsou publikovatelné!
Mike - V našich začátcích jsme odehráli pár koncertů v křesťanských punkových klubech v New Hampshire a Texasu. Vždycky bylo dost trapné se jen tak objevit a neuvědomit si to, dokud se nespustila modlitba nebo jsme neviděli nějaké hardcore umění s Ježíšem. Vždycky jsme byli uctiví, ale pro mě je to prostě takové oxymoronické.

Alan – Jak bylo poslední album přijato mezi lidmi? 
Mike - Je to krátká doba co je venku, lidem se to moc líbí. Což je skvělé.

Alan – Na rok 2026 co připravujete? Tour po USA a Evropě? Jižní Amerika?
Mike – Měli jsme Jižní Ameriku a Japonsko na užším seznamu. Možná, až bude svět trochu méně šílený a drahý, můžeme to uskutečnit. V roce 2026 máme naplánované nějaké koncerty v USA a také cestu do Kanady.

Alan – S jakou, jakými kapelami jste si zahráli co vás zaujali?
Mike - Deadline, Flick Knives, Friends Without Boats.

Alan – Díky za rozhovor, snad není poslední.
Mike - Děkuji a omlouvám se za zpoždění! Doufám, že se jednou setkáme osobně! A pozor na teplickou příšeru v Božáku!

Terry - kytara/zpěv
Norm - bicí
James - basa/doprovodný zpěv
A.J. - kytara / doprovodný zpěv
https://www.facebook.com/TheJukeboxRomantics
https://www.engineerrecords.com
https://www.youtube.com/channel/UCvr3KM9-jFqPrg38eL7d5fw

Zveřejněno: 23.2.2026