Rozhovor s Michalem Banovským
V dnešní době snad bych asi ani kapelu Donor představovat nemusel. Sami se zviditelnili už albem Devět křížů které vyšlo před třemi lety. Máme zde v roce 2025 CD Jeviště snů a další obrovský skok nejen v tvorbě. Tak si to trochu rozpitváme – přiblížíme, tak jak Ufouna v roce 1956.
Alan – Ahoj Michale, jsi připraven odpovědět na vše?
Michal – Ahoj! Ptej se mě, na co chceš, já, na co chci, odpovím.
Alan – Jak dlouho jste dělali na Jeviště snů?
Michal – První věc na album jsem napsal někdy v zimě roku 2022. Byla to zároveň úplně první skladba, kterou jsme z alba jako singl vypustili, tedy Zlatý klíč. Celé album jsem pak psal asi 2 a půl roku. Hotové bylo na podzim 2024 a pak jen čekalo na vydání.
Alan – I já se připojím k dalším lichometníkům. Je to pecka v Českém power metalu. Album se fakt povedlo. Jak jste si s kapelou rozdělili na albu práci? Kdo muzika, kdo texty? A ostatní?
Michal – V první řadě bych Ti chtěl moc poděkovat za pochvalu a jsem moc rád, že se ti deska líbí. Hudbu i texty jsem psal tentokrát sám. Ostatní kluci mají na starosti zase jiné, neméně důležité věci okolo kapely. Každý z nás do kapely přispíváme, jak nejlíp umíme.
Alan – Tuhle otázku asi dát musím. Takže kde se natáčelo, kde masterovalo, kdo se ujal vydání?
Michal – Natáčelo se u mě v domácím studiu, kde po večerech tvořím a mixuju. Na mastering jsme se obrátili na našeho přítele, velmi zkušeného producenta a kytaristu, Rolanda Grapowa. Toho mohou čtenáři znát například z jeho kapely Masterplan, případně jako bývalého člena Helloween.
Alan – Roland vám i pomáhal s muzikou?
Michal – Ne. Hudba tak, jak zní teď, odešla již od nás. Roland svým masteringem nahrávkám dodal „jen“ takovou třešničku na dortu. Po jeho zásahu se nahrávka poprvé nadechne a přijde skutečně k životu.
Alan – Roland se zúčastnil i natáčení klipu, křtil vám album, a i s Masterplan se ujal předskokana vaší akce na podporu Jeviště snů.
Michal – Určitě bych neřekl předskokana. Spíš speciálního hosta. Masterplan v našem rodném městě byl prostě splněný sen a jsme nesmírně vděční, že nabídku přijali a přijeli k nám zahrát.
Alan – Pojď nám popsat krok za krokem skladby. Ale tak nějak zjednodušeně. O čem je, kdo na skladbě dělal, text – hudbu.
Divadlo snů – Je krátké intro k celému albu. Na dávno zapomenuté jeviště snů přichází postava bývalého herce, který začíná vzpomínat a vtahuje našeho posluchače do děje.
Amnesia – Úvodní, velmi svižná a agresivní skladba. Zabývá se tematikou ztráty paměti.
Krysí král – Od samotného začátku hraje na moderní notu. Jediná skladba na albu, kde jsem k hutnému kytarovému riffu použil tolik dominantní syntezátor.
Zlatý klíč – Jak jsem již zmínil, je to taky první singl, který jsme z této desky vydali. Na jevišti se setkávají postavy vypočítavého smrtelníka a boha Háda. Smrtelník se snaží svým bohatstvím Háda uplatit, aby se dostal do ráje. Tady však naráží.
Dlaně – Tady album zpomalí. Zamýšlím se nad tím, koho jsem v životě ztratil.
Bojovníci Boží – Album se po krátkém vydechnutí znovu dostává do tempa s tematikou husitských bojovníků.
Zrcadlo poznání – Je to skladba o nějaké sebereflexi, o poznání sebe samotného.
Válka se nezmění –Války, ať jsou to ty současné nebo ty, o kterých čteme v učebnicích, vždycky přinášely a přinášejí zlo. V této skladbě neseme poselství, aby si lidé uvědomili, že mír není samozřejmost, nýbrž obrovský dar, kterého je třeba si hledět a pečovat o něj.
Svět za obzorem – U této skladby se věnujeme poznávání dosud nepoznaného. Snažíme se hledět za horizont.
Derniéra – Závěrečný epos, kde se posluchač dozvídá příběh zaniklého divadla. Zároveň jde o nejkošatější skladbu na desce a nejdelší v historii naší kapely.
Alan – Na albu jsou sbory ženské, dětské, dále doprovodné nástroje, klavír – housle atd ...... jako super opravdu super. A teď otázka na tělo. Je nebo bude to i na koncertech? Festivalech?
Michal – Hudbu tvořím tak, jak ji cítím a jak se mi líbí. Často v hudbě nedokážu svůj pocit vyjádřit pouze kytarou či zpěvem, a tak sáhnu po jiném nástroji. Na koncert samozřejmě chceme přinášet posluchačům kompletní zážitek, tak jak ho znají z nahrávek. Bohužel jako kapela naší (ne)velikosti si nemůžeme dovolit jezdit s celým orchestrem, a tak při živém vystoupení používáme samply. Ostatně jako i většina zahraniční produkce.
Alan – Album provází i několik klipů. Pojď říci i k tomuto, než se dostaneme i ke křtu a hraní.
Michal – K albu jsme vydali hned 3 videoklipy. Všechny má na svědomí Mejla Basel. Jako první jsme si připravili klip z prostředí starého divadla, který odkazuje na celou tematiku desky. Vystupují tam, stejně jako na bookletu, ústřední postavy smrtelníka a boha Háda. Další klip vyšel na baladu Dlaně, kde jsme si pozvali violoncellistu, houslistku a děti, které nazpívali dětské sbory. Naše pozvání zúčastnit se přijal také Roland. Těsně před vydáním jsme vydali ještě klip Krysího krále, který jsme natáčeli ve středověkém městečku Botanicus Ostrá. Tam jsme si všichni střihli nejrůznější role a celé to byla opravdu velká sranda.
Alan – Dvě podobné otázky teď padnou. Veselé příhody z natáčení alba u Rolanda?
Michal – U Rolanda jsme spolu s baskytaristou Mirou strávili vlastně jenom jedno odpoledne. A na nějakou vyloženě veselou příhodu si nevzpomínám. Já jsem hlavně trnul ať nám Roland nahrávky nezkritizuje. :D Nicméně Roland je velmi přátelský a profesionální.
Alan – Pokračování v předešlé otázce. Veselé příhody z natáčení klipů?
Michal – Natáčení klipů si vždycky velice užíváme a pokaždé je to kopa srandy. Nejvíc jsme si užili natáčení Krysího krále, kde jsme se převlekli do středověkých hadrů a dělali všemožné vylomeniny po středověkém městečku.
Alan - Křest alba se odehrál pokud se nemýlím hned druhý den po ofi vydání. Kdo vše vám album křtil, kdo hrál, jak to celé probíhalo? Kde jsou fotky z vystoupení? A opět top, bylo vyprodáno.
Michal – Ano, křest v KD Brumov-Bylnice byl kompletně vyprodaný, za což nesmírně děkujeme všem našim fanouškům, kteří k nám na Valašsko přijeli z nejrůznějších koutů celé ČR. Role kmotra alba se ujal Roland, který po nás pak spolu s jeho kapelou Masterplan vystoupili. Celý večer pak přijeli podpořit také naši kamarádi z kapel Vanaheim a Power 5. Fotky je možné dohledat na našem Facebooku případně na portálu Zonerama naší fotografky Petry Huskové.
Alan – Veselé příběhy z křtu? A nějaké veselé příběhy za poslední rok s kapelou?
Michal – Nejvíc veselo bylo až na konci, kdy jsme za všema zavřeli dveře a všechen nahromaděný stres z nás spadnul. Někteří dopadli líp a někteří zase trochu hůř. :D Jinak těch veselých příběhů se za celý rok nashromáždí opravdu moc. V podstatě není nudná cesta na koncert nebo zpátky. I u porouchané dodávky se nakonec dobře pobavíme nebo třeba když nám dojde nafta.
Alan – Nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou to do sebe narvem. Roland si vás oblíbil, budete mít ještě nějaké společné koncerty? Domluvil vám i zahraničí? Teď už to má na 100% smysl se venku ukázat, i když v Češtině, máte co ukázat.
Michal – Příští rok se tuším s Masterplan potkáme na festivalu v Kuřimi. Ale jinak další společné koncerty v plánu určitě nejsou. Myslím si, že zahraničí je pro nás pořád velmi daleko. Ještě jsme ani „nedobyli“ všechny kraje naší malé zemičky.
Alan - Jeviště snů – čili divadlo, jak to celé chápat, tuto metaforu?
Michal – Já osobně to chápu jako metaforu světa, na kterém každý z nás hraje tu svoji roli, kterou si určí.
Alan - Jeviště snů máte posun v koncertování a na festivalech?
Michal – Rozhodně. Zatím se nám daří posouvat každý rok již od Devíti křížů. Od klubů až po velké festivaly. Letos jsme dokonce hned několikrát hráli ve hlavních časech. Spolu s tím zároveň roste zodpovědnost přinést fanouškům skvělý zážitek, a tak se každý rok snažíme přijít s něčím novým, čím naši show obohatíme.
Alan – Jak album přijali skalní fans? Jak album přijali lidé všeobecně?
Michal – Z přijetí jsem měl velkou obavu. Aby fanoušci pochopili, čeho jsme chtěli dosáhnout. Naštěstí si album zamilovali stejně jako to předešlé. Často slýchám názor, že je dokonce i lepší. To už ale nechám na každém. Já jsem ale rozhodně nadšený, že už po pár týdnech od vydání, jsme viděli na koncertech lidi si nové věci zpívat společně s námi.
Alan – Jaké úspěchy, chválu sklízíte?
Michal – Největší úspěch a zároveň největší odměna pro nás jsou plné sály a stovky nadšených a radostných tváří. Zároveň jsem taky ale rád, že album uspělo i u kritiků z nejrůznějších hudebních časopisů a webových portálů, kde si pravidelně odnášíme vysoká hodnocení.
Alan – Držím palce. Pokud to takto půjde dál, tak zde v podání Donor budeme mít další velikány metalu.
Michal – Moc děkujeme. Co bude následovat, to je ještě ve hvězdách. Tobě taky přeji hodně úspěchů a spoustu kvalitní muziky.
Alan – Díky za rozhovor, a někdy v příštím roce se opět propojíme.
Michal – Díky a zase někdy. Měj se!
