Rozhovor s Martinem (Kabátem) Hruškou

Míša - Ahoj představ posluchačům tvou kapelu, odkud jste, co hrajete? 
Martin - Jsme Berounská kapela Bulldog Hard&Heavy, s tím přídomkem hlavně proto, aby si nás nepletli s podobnou českou kapelou, která se jmenovala, nebo ještě jmenuje Buldock, o které jsme ani nevěděli, když jsme začínali. Proč zrovna Bulldog? V mé hospodě jsem kdysi točil pivo Bulldog, a trošku zasponzorovali moje šipkařské družstvo, tak jsme ho po něm přejmenovali. Když jsme už hledali název pro kapelu, tak to víceméně bylo hned jasné. Nejen proto, že v té době jsem měl dva psy zachráněné z množírny - Bulldogy,francouze i angličana. Jinak hrajeme od roku 2015 a možná jsme trošku zvláštní tím, že už skoro 5 let ve stejné sestavě.To co hrajeme, nechci nikam škatulkovat, to rádi udělají jiní :-) Jsme rádi, že nás to baví, že jsme občas zdraví, a že nás lidi poslouchají.
    
Míša - V roce 2019 kapela vydala desku s názvem: Cítíte se nevesele?... Jak vás napadl zrovna tento název? 
Martin - Název vychází z klubového sloganu "Cítíte se nevesele? Jděte do Prdele !!! "Ten mě napadl chvíli po té, co jsem převzal v roce 2013 rockový klub Prdel v Berouně a do dneška jej používám na klubovém merchu. A je to taky naše skladba, kterou vždy zahajujeme koncerty. Takže všechny hned na začátku pošleme do prdele, a po druhé skladbě jim řekneme proč :-) Ti, kteří už nás znají, tak to řvou s náma.

Míša - S jakou kapelou by jste si jednou chtěli zahrát? 
Martin - jednoznačně s Dogou a v Prdeli...Bulldog + Doga, to by třeba přišli i pejskaři :-) to je samozřejmě vtip, ale myslím že stylově jsme si trošku podobní
    
Míša - Rok 2020 byl pro kapelu Bulldog hektický nejen kvůli covidové pauze v hraní,ale také musela být ukončena činnost  v RC PRDEL v Berouně. Jak nakonec dopadl tento klub? 
Martin - RC Prdel Beroun, dostal po osmi letech fungování pořádnou pecku do zad. Přežil celé to covidové martýrium, poctivě platil nájem i když jeho dveře byly dlouho zavřeny a koncem dubna dostal výpověd, a 3 týdny na vystěhování. Ale s pomocí mých nejbližších, kámošů a přátel a v neposlední řadě i kapely Bulldog se velice rychle našli nové prostory a i když jsem si chtěl dát půl roku, rok pauzu, tak taková šance se jen tak neodmítá. Tak jsem po ní skočil.
    
Míša - Kde se klub nachází nyní?
Martin - Klub se ted nachází přímo ve středu největšího sídliště v Berouně, v suterénu velkého objektu na Třídě míru 1540. Toto místo má svojí historii, je známé jako klub u Panovníků, kde se kdysi pořádaly pravidelné diskotéky.

Míša -    A co by si vzkázal návštěvníkům, kdo tento klub navštíví?
Martin - Pozval bych všechny návštěvníky minimálně na první prohlídku a věřím, že se jim nové prostory zalíbí jako nám. Že na ně dýchne ta atmosféra starého rockáče, přenesená  do nových a zajímavých prostor, který působí na první dojem velmi stylově. Ale dost vyprávění. přijďte a uvidíte.....anebo? Jděte do Prdele :-)

Míša - Chystáte nějaké novinky v RC Prdel, které se budou lišit od minulého     působení klubu? 
Martin - Pro mě je v tuto dobu nejdůležitější klub rozjet, jak provozovnu tak i jako koncertní sál. Dodat lidem odvahu se tam přijít podívat, posedět, nebo třeba i na koncert. Ten, kdo se tam v prvních dnech po otevření podíval, tak mi dal za pravdu a moc se mu tam líbilo. Samozřejmě pojedu stejnou lajnu jako dřív. Přednost budou dostávat české a slovenské kapely s vlastní autorskou tvorbou, třeba i začínajicí. Novým nápadům jsem se nikdy nebránil a sám je i vytvářel. Takže okno možností bude vždy otevřené.

Alan – Letos jsi pro klub nechával dělat pár zajímavostí ve formě merche.     Pochlub se.
Martin - Asi jako jeden z mála klubů u nás máme svůj merch. Trička, tílka, náramky, samolepky, placky, nášivky. Hlavně trička jsou vidět i na velkých festivalech, a to mě obzvlášť potěší. Velká novinka, která mě napadla v průběhu covidového temna je dvojalbum vydané v režii klubu, na které se prezentuje 29 kapel se svojí autorskou tvorbou, které hráli nebo budou hrát v našem rockáči. Samozřejmě je stále k dostání nebo k poslání :-) Teď jsem si udělal nevyžádanou reklamu, tak snad mě nevypípají :-)

Alan – Prdel teď má tedy lepší smlouvu? Aby ses zase nemusel stěhovat. To by     bylo furt - vše budovat od znovu.
Martin - Ano, dostal jsem dlouhodobou smlouvu s jednou pojistkou, která byla pro mě velmi důležitá a která taky hlavně rozhodla. A to, že kdyby (nedejbože) se zase všechno uzavřelo, tak nemusím platit nájem.

Alan – Před X časem jsme se bavili o tom i kdyby ti hořelo nevím kde, tak     budeš stále jet Prdel klidně do 120 let. Ano děláš dobře pro klubovou scénu, a     to nejen pro rockovou a metalovou.
Martin - No do 120 asi neeeeee :-) ale vím jak to myslíš. Neskutečně mě to baví, jak hospoda, tak provozování klubu, koncertů, komunikace s kapelama nebo pozorovat, jak se ta kapela vyvíjí od samého počátku - od prvního koncertu. Takže bych si přál aspoň 5 let ještě aktivně hrát a psát (dokud to zdraví dovolí), a aspon ještě 10 let provozovat klub.

Alan – Z tvého hlediska, né z hlediska návštěvnosti, a nebo co chce drtivá     většina návštěvníků klubu Prdel. Pro tebe ta největší pikantnost co tam letos     budeš mít je kdo?
Martin - Teď ještě nevím jaké bude pořadí kapel - to záleží na jejich termínech, ale stojí jich minimálně 50 ve frontě a další volají a píšou. Nechci teď žádné jmenovat, aby se ostatní necítili třeba ukřivděně. A taky to bude třeba překvapení pro návštěvníky. Taky bych chtěl pokračovat v charitativních dvoudenních koncertech, jako každý rok.

Alan – A z minulých let? Opět pro tebe, ten největší lahůdkový špek, byl kdo?     A proč?
Martin - Mohl bych se ohánět slavnými jmény, jako Aleš Brichta, Dodo Doležal, Vilda Čok, Torr, Abraxas, ale o tom to není. Uznávám všechny muzikanty, kteří něco dokázali, kteří dokážou lidi zaujmout, pobavit a přitom zůstat normální a dokázat se s ostatními bavit a třeba i začínajicím muzikantům poradit.

Alan – Kombinovat klub a hrát, docelá náročné. Jak to děláš, jak to stíháš?
Martin - Někdy se i sám tomu divím, ale vždy se to dá nějak vymyslet, zkombinovat tak aby to fungovalo a vše dobře dopadlo. Mám taky pár přátel, kteří mi neskutečně pomáhají, kort v poslední těžké době.
Vždy jsem se spoléhal jen na sebe. Znáš to, radši si to udělám sám, než někomu říkat nebo přikazovat. Já neumím moc být ten Šéf. Ale přišla doba, kdy jsem tohle sám všechno nezvládl a velmi si cením lidiček, které mám vedle sebe a můžu se na ně 100% spolehnout. A to není jen tak.

Alan – Pokud mě nějací drbani posílají do prdele, tak do takovéto Prdele rád     jdu. Super, drž to zuby nehty.
Martin - Odpovím ti části našeho textu - "Do prdele se neříká, učili nás mámy, do prdele se posílá, to už nejsou fámy.Vrchní je tam divnej, má prej dlouhý vlasy, rock a metal tam hraje, tak jdu zase do Prdele...mám se kam vrátit, hlavně že mám kam jíííííít "   
Mějte se krásně v tom vašem rádiu, díky za příležitost, díky, že jste a fungujete.
https://www.facebook.com/Rock-Club-Prdel-142499485870959/