ROZHOVOR S KAPELOU MELISSA

Míša - Ahoj představ posluchačům svou kapelu.
Petr Kohoutek - Ahoj. Zdravím všechny! Melissa vznikala před lety jako folk metalová kapela. Pár písniček v tomto duchu i vzniklo, ale časem se díky všem možným okolnostem i změnám v sestavě tvorba ustálila na té akustické části naší tvorby. Zůstala ale ta inspirace historií, ke které se v textech vracím pořád. Pár písniček v mixu folku a bigbítu jsme ještě před pár lety i zkoušeli, ale už jsme je jinde, než na zkoušce nenahráli. Třeba se k nim v nějaké podobě ještě někdy vrátíme. Akustického materiálu mám na další dvě alba. Teď se ale věnujeme nové desce Folk, která je pár dnů na světě a kde zase jistá vazba na bigbít je. v podobě hostů. 

Alan – Pro neznalé kapely Melissa. Tys byl Petře u zrodu kapely. Takže, kdy jste tedy vznikli? Na začátku vzniku jste ujasněno neměli jakým hudebním žánrem se budete ubírat, to přinesl teprve čas, ano?
Petr – Jojo, dnes jsem v kapele vlastně jediný původní člen. Na druhou stranu je současná sestava nejlepší. První studiová nahrávka Ve vlastním světě vznikla jako čtyř písničkové promo CD v roce 2004. Pak ale bylo taky období, kdy jsem muziku nedělal vůbec a kapela byla u ledu, respektive já jsem jezdil s technikou, pódiem atd, nehrál jsem a nic jsem ani neskládal. Naskočilo to zase někdy v roce 2014 a v roce 2015 jsme u Miloše Dodo Doležala udělali další, už akustické promo. Od té doby jsem se nezastavil. Přišly další písničky a změny v sestavě, další nahrávky atd. 
Ten hudební záběr byl jasný už na začátku, ale vývoj byl takový jaký byl. Nevadí. Ty nápady a písničky si řeknou samy, jak se mají hrát a jak mají znít. Cítíme, že každá nová nahrávka je lepší, než ta předchozí. To sbírání zkušeností nejde holt obejít. 

Alan – Kdo vše skupinou prošel? Kde eventuálně kdo z bývalých i současných hráčů byl? Známější formace?
Petr – Byli to muzikanti, kteří hlavně byli v dosahu, aby bylo možné se sejít. Někdo byl víceméně nájemný hráč, někdo hrál ve všem, co mu přišlo pod ruku, někdo nechtěl cvičit a pracovat na sobě atd. I kvůli tomu ty změny. Bylo jich dost, ale vše na víceméně lokální úrovni. Dlouho byla každá nahrávka v jiné sestavě, až teď, alba Taverna a Folk jsou v ustálené podobě. Vyjmenovávat každého, kdo něco nahrál asi nemá teď cenu. To až někdy.. Všichni ale svým dílem nějak pomohli tomu, jak vypadá Melissa dnes. 

Alan – Doba předcovidová a šílenství covidové přinesl i změny ve skupině? Odchody a příchody?
Petr – To právě zase ne. Sice se nemohlo hrát, ale my ten čas využili právě na nové album Folk. Nahrávali jsme ho průběžně, ale zabralo to rok práce a každodenních starostí kolem. Bylo důležité udržet nahozený řemen. Po roce flákání by se to totiž nemuselo už podařit. 

Alan – Rok 2018 byl rokem tak trochu přelomovým i na alba a další hudební směr Melissy? Zde jste udělali krok k Melissa a Due? K tomu bys mohl také povyprávět.
Petr - Due je výhradně instrumentální program můj a Lídy, tedy ve složení kytara a housle. Některé skladby vznikly už od začátku jako instrumentální a časem jich přibylo. V té době jsme dělali i muziku pro divadelní hru, kterou tehdy měla na starost naše současná zpěvačka Lucka a vidíš, že se vlastně pohybujeme v jakémsi kruhu. Měli jsme pár skladeb, které jsme tedy nahráli samostatně a hráli a hrajeme je na komornějších akcích, na vernisážích atd. Tam, kde si pořadatelé takový program přejí. Instrumentálek pořád bylo dost, a nechtěli jsme dělat alba, kde by třeba půl desky bylo instrumentální a ubírali tak zase prostor Lucce, Na albech celé Melissy jsou tedy tak dvě, pro doplnění celku a jinak jsou tam zpívané písničky. V roce 2019 vyšlo druhé „a Due“ album nazvané jednoduše Part II. Tam už je cíleně umístěno vše, co jsme s Lídou jako novou  instrumentální muziku složili. Je barevnější a má v sobě víc energie. Nehraje se tolik pomalu. Tyto dvě desky, a Due Part II. a Taverna v podstatě vytvořily základ proto, jakým směrem se ubírá nové album Folk. Vlivy renesanční muziky v jedné skladbě, středověk, ale i trochu víc energie a bigbítového feelingu přesto, že je to akustické album, dvě instrumentální skladby, devět zpívaných plus dvě další jako bonusy k stažení a dvě verze obalu. Jedna je na digipacku CD a druhá ke stažení.  Celé album k dispozici pro stažení ještě chystám.

Alan – Kolik alb máte? A jejich rozdílnost?
Petr – Ve vlastním světě. Studiové promo demo z r. 2004. Bigbít s folkovými vlivy.  
Pak promo Akusticky 2015. Tzv. studio live, kdy jsme nahrávali všichni najednou bez možnosti něco opravit, plus asi dvě instrumentálky. 
Zpátky na stromy z r. 2017. Dvě bigbítové skladby, další akustické a dvě instrumentálky tuším. 
A Due, taky z r. 2017. To je již zmíněný první krok, takový výběr toho, co jsme s Lídou měli mimo základní repertoár skupiny plus instrumentální verze několika písniček a ukázku toho, co jsme udělali pro divadlo. 
Taverna z r. 2019. První album s Luckou a téměř celé stylizované tématicky do středověku. Jedna výjimka je Nemeton, písnička z keltské historie a Děvečka, ta je zase malinko mladší v té historii. Takový příběh ze statku. Posuďte sami. 
O půl roku mladší deska, pořád v roce 2019 jsme s Lídou udělali již zmíněný „ a Due“ Part II. Tady jsme si nechali malinko volnější ruce, je tam víc nálad, od keltské mytologie po arabský nádech ve skladbě Tekuté písky. Celkový rukopis ale je pořád náš. 
2021 a rok nahrávané album Folk. Ten přístup a práci z Taverny a Part II. jsme si přenesli myslím i sem a to cítění z obou alb vytvořilo jakýsi mix právě na nové desce. Alespoň já osobně to tak vnímám. Navíc jsme oslovili několik hostů, takže na něm slyšíš harfu od Pavly Novotné v písni Šašek, basu Boba Šťastného z Turba, bicí Martina Vajgla z Olympicu a ve sborech Mattyho ze Sabrage.  Děláme k ní i několik klipů. Některé už jsou, jeden se stříhá a další budeme natáčet v říjnu.

 Míša - Kdo u vás skládá texty?
Petr - Já. Zabírá mi to moře času. Některé texty mám rozepsané i několik let. Musím si k tomu nejednou i dohledat informace, přečíst dost knížek a nakonec stejně zjistím, že mi jedna sloka schází. Texty jsou pro mě malinko důležitější, nechci v nich nějaké historické nesmysly, pokud jsem schopen to uhlídat, a muzika je má spolu s projevem podpořit a vytvořit prostředí a náladu. Vypustit písničku s nějakým blábolem je pro mě nepřijatelné. (Pokud to není umělecký záměr, ale to není náš případ.) 

Míša -  Vy jako kapela se účastníte každý rok Kutnohorských pověstí. Jak tento nápad vznikl? Máte třeba i možnost navštívit jiné města? 
Petr - Tajemné kutnohorské pověsti ožívají, je program herce Václava Veselého, kterého můžeš vidět v některých seriálech jako třeba První republika a nebo nově teď v reklamě na pivo. Budoval ten program deset let s týmem svých herců, které herecky vede a nás oslovil asi před čtyřmi lety, jestli se nechceme přidat a doplnit program a fireshow živou muzikou. Moc rádi jsme to přijali a Vaškovi patří velký dík za celou spolupráci. To ale platí pro všechny se kterými jsme měli možnost na Pověstech spolupracovat. I po těch letech je to celé živý organismus a musíš často na věci kolem reagovat teď hned. Hrozně nás to baví. Sezona ale právě skončila a co bude dál nevíme. To je výhradně na Vaškovi. Je to jeho program a někdy měl taky přes dvě hodiny a obnáší asi dvanáct zastávek v noční Kutné Hoře. Když vyjde teplá noc, jsme všichni zpocení už před začátkem.   

Alan –  Tady bys ještě mohl více pohovořit. O čem to celé je? A jde jen o pověsti? Nebo i o příběhy částečně podložené skutečnostmi? Jak se říká – na každém šprochu, pravdy trochu. A nebo každá pohádka má svůj reálný základ? 
Petr – Nenazval bych to pohádkami. Václav pověsti sám uvádí tak, že to jeden řekl druhému, ten něco přeslechl, řekl to třetímu, ten něco zapomněl a čert ví, co vše je dnes vlastně pravda. Je to ale vše založeno na reálných místech, která jsou ve městě dodnes, i na skutečných událostech v historii Kutné Hory. Ale přenosné to dost dobře není. Nemůžeš chodit v noci po Brně a vyprávět kutnohorské pověsti, kde se v této ulici a v tomto domě nebo ve zdejším stříbrném dole tehdy stalo to a to. To nejde. Krom toho, je to celé, jak jsem uvedl, Václavův program, on si určuje co a jak chce a my jsme tu od toho, abychom mu s tím všemožně pomohli a taky splnili svou roli v programu a podpořili ho muzikou. Jestli ale bude chtít a najde způsob, jak to hrát třeba v Barceloně, sbalíme tašku, louče a nástroje a jedem. 

    
Míša - Kdo je tvým hudebním vzorem? Jakou hudbu ty sám posloucháš?
Petr - Nevím jestli vzor je správný výraz. Je pár lidí, kteří mě zaujali tím co a jak dělají, jak skvěle to umí, že jim mohu jejich tvorbu věřit, jak k ní přistupují atd. Nezáleží úplně na stylu a vlastně to ani není vždy muzika. Někdy mě osloví třeba herecký výkon a role ve filmu, někdy je to kytarista a jindy zase zpěvák. Hudebně jsem vyrůstal na všem možném, ale když zůstanu u bigbítu, tak Accept, U.D.O., Maideni, King Diamond, Dio, Skyclad a spousta dalších kapel. Taky někteří muzikanti mimo bigbít. Škatulky nejsou směrodatné, i když s tím každý nesouhlasí. V posledních dnech mě třeba hodně oslovili Evergray. Po nich si ale klidně pustím Pepu Nose. Taky má skvělé, vážnější skladby. 

Míša - A kdo tě inspiruje ke skládání textu?
Petr - Ani ne kdo, i když i to se už stalo, ale spíš co.. A to je taky různé, že nemám jednoznačnou odpověď. Většinou je to ale s nějakou vazbou na historii, v kontrastu s tou dekadencí současnosti. 

Míša - Jak vznikl název Melissa?
Petr - Chtěl jsem jednoslovné, mezinárodně srozumitelné jméno, které bude mít spojitost s naší tvorbou a bude dobře vypadat jako logo. To sice průběžně graficky upravujeme, ale jinak to myslím splňuje vše, co jsem chtěl. Melissa je bylina, a já měl tehdy rozepsaný text V katovně, kde je právě tématika bylinkářství součástí textu, ale třeba v Šatech z plamenů taky, tak se mi to nějak spojilo. Ty texty jsme sice použili podstatně později, ale už to tak všechno zůstalo a je to tak dodnes.

Alan + Míša – Tak ti děkujeme za rozhovor, a určitě budeme rádi když si naši – vaši fanoušci počkají na mluvený rozhovor v našem rádiu, proložen autorskou tvorbou Melissa.
Petr – Děkuji moc za celou Melissu za prostor a zájem, zdravím všechny posluchače Metal Heart rádia a pokud chcete, rádi přijedeme. Třeba můžou případné další otázky poslat posluchači sami a všechno projdeme při rozhovoru. Co vy nato? Jste pro? 
Jukněte na naše profily. Třeba si tam pro sebe najdete něco nového. 
Ještě jednou díky moc a opatrujte se. 
foto
Petr Kohoutek
Miloš Truhlář
Franta Krtil
A. Šustrová
https://melissamusic.cz/