Rozhovor s Albert Bouchards

Původní bubeník, skladatel a příležitostný zpěvák skupiny Blue Öyster Cult. Současný bubeník skupiny The Dictators.
Alan – Ahoj Alberte, můj syn je také Albert, dobré jméno. Dali ti ho rodiče proč?
Albert - Můj dědeček z otcovy strany se jmenoval Albert. Když jsem se narodil, byl velmi nemocný a o 3 měsíce později zemřel, takže si myslím, že byl pravděpodobně šťastný, že má vnuka, který sdílí jeho jméno.

Alan – Necháme na chvilku legrace a budeme se zaobírat tvorbou a biografií. Kdo tě přivedl k muzice?
Albert - Měl jsem mnoho dobrých, i pár špatných učitelů, nepamatuji si žádného, který by mě inspiroval k tomu, abych se stal profesionálem. Můj zájem daleko převažoval nad mým talentem. Moje matka řekla mé starší sestřenici, že lituje, že utratila tolik peněz za mé hodiny hudby, protože jsem se všechno naučil sám.

Alan – S kým jsi spolupracoval za svou životní etapu?
Albert - Je jich příliš mnoho, abych je mohl vyjmenovat. Mezi ně patří moji bratři Joe a Jim, Eric, Don a Allen z BOC, Robert Gordon, Richard Hie Adams, Mark Barkan, Richie Castellano, Michael Moorcock, Don Falcone, Sandy Pearlman, Richard Meltzer, Patti Smith, Helen Wheels, Andy Shernoff, Ross the Boss, Fabienne Shine…

Alan – Hovoří se o nějakých milionech prodaných alb. Jak tomu tedy je? A s kým to bylo?
Albert - Clive Davis za nás podepsal s Columbia Records smlouvy. Po pouhých 6 letech jsme kromě vydávání stále lepších alb a odehrávání přes 270 koncertů ročně dosáhli přes noc úspěchu. Nic proti! To je top.

Alan – Projel jsi spoustu krajin, zemí za svou dobu hraní. Můžeš říci z tvého pohledu rozdílnost lidí? Japonsko, jižní Amerika, USA, Evropa?
Albert - Japonsko bylo skvělé. Lidé byli extrémně zdvořilí a ohleduplní. USA takové už tolik není. Evropa je společensky progresivnější než jiná místa. Nikdy jsem nebyl v Jižní Americe.

Alan – Když už jsme u Evropy. Naši čtenáři jsou hlavně z Čech a Slovenska, znáš tyto dvě země?
Albert - Bohužel ne. V mládí jsem navštívil Turecko a před pár lety Maďarsko, Rakousko a Polsko, To jsou nejbližší státy, k těmto dvoum krajinám.

Alan – A znáš nějaké skupiny nebo umělce z těchto dvou zemí? Třeba Jan Hammer?
Albert - Byl jsem s ním na našem úplně prvním turné, vůbec jsme si nepopovídali.

Alan – Probereme alba a skupiny se kterými jsi je natočil. Ono by to bylo asi hodně dlouhé, tak vem jen ty stěžejní, zásadní pro tebe. A i album Bombs Over Germany, které jsi vydal u Deko labelu. Deko mi jej poskytlo, tím jim děkuji.
Albert - Deko jsou mým velmi vstřícným a kreativním partnerem. Náš nejnovější projekt je multimediální dobrodružství, které je grafickým románem, hudbou a videem. Tematický park, který bude následovat…
Blue Oyster Cult pro mě bylo důležité kreativně i společensky. Brian Surgeons ve mně znovu probudili touhu znovu dělat hudbu. Stejně jako v mém tehdejším manželství jsem s ním asi zůstal až příliš dlouho. Blue Coupe bylo skvělé v tom, že jsem mohl psát a spolupracovat s Dennisem Dunawayem, který je hudební génius. Dictators byli moji přátelé po většinu mého života. Byl jsem opravdu vděčný, že jsem mohl znovu dělat hudbu s Rossem the Bossem, než zemřel.

Alan – Ovlivnil tě art rock?
Albert - Vždycky jsem měl rád jazz a jedním z mých nejoblíbenějších byl Dave Brubeck Quartet Time Out? Potkal jsem Joea Morella a byla to pro mě velká čest. Pokud moje hudba zní jako art rock, je to všechno díky nim.

Alan – Pracuješ teď na něčem novém?
Albert - Chystám nové album, které bude celé z nových písní, které jsem napsal se Sandym Pearlmanem a máme je v archivu (v šuplíku). Všechny písně nějakým způsobem souvisejí se ságou Imaginos. To celé souvisí se sérií grafických románů.

Alan – Při svých koncertních cestách. Máš nějaké vtipné zážitky z hraní? Překvapilo tě něco velmi vtipného?
Albert - Většina vtipných věcí, co se děly, byla z doby předkapely, jako třeba když si Gene Simmons zapálil vlasy jako předkapela na jejich prvním koncertě. Když Stevie Wonder zahrál na bicí sólo a jeho bubeník stál hned vedle něj a mračil se. Tenkrát, když mi můj spoluhráč podal vibrátor, když mi upadl mikrofon. Kluci z J Giles si pořád dělali legraci jeden z druhého a někdy i z publika. Prostě už jsem viděl všechno.

Alan – Na koho nejvíce vzpomínáš při své spolupráci a proč?
Albert - Richie Castellano byl jedním z nejzábavnějších lidí, se kterými se mi spolupracovalo nejlépe. Byl kreativní a soustředěný. Bylo to, jako bychom byli jedna mysl.

Alan – Čeho si na světě nejvíce vážíš?
Albert – Rodina a dětí.

Alan – Co chystáš na letošek? Koncertní šňůru? Evropa?
Albert - Za pár týdnů odlétám do Číny. Minulý rok jsem si tam našel spoustu skvělých přátel. Nikdy se mi to nestalo při návštěvě cizí země, takže si myslím, že Číňané jsou v dobrém slova smyslu velmi odlišní. Minulý rok jsem napsal asi 150 tisíc stran autobiografie a letos v létě na ní budu pokračovat. Až se vrátím, budu mít více koncertů a snažím se do své show začlenit více multimediálních aspektů. Pokud se mi to podaří, možná udělám něco s Carlem Palmerem a pozvem si zahrát i pár mých zesnulých přátel.

Alan – Co bys vzkázal našim čtenářům?
Albert - Dávejte na sebe pozor, jeden na druhého. Miluji vás všechny.

Alan – Díky za rozhovor, ať se stále daří.
Albert - Není zač, hodně štěstí s psaním.
https://albertbouchard.net
https://www.dekoentertainment.com
https://www.facebook.com/albert.bouchard.92