Punks of the Empire

Punks of the Empire z Islandu je kapelou mnoha tváří. V loňském roce vydali svou dlouhohrající prvotinu s názvem Gehenna která obsahuje 9 skladeb, každá z nich se nese v jiném podání.
Pro vaši informaci, jmenuji se Hörður (Höddi). Budu odpovídat na vaše skvělé otázky. Jsem spoluzakladatel a kytarista v Punks of the Empire.
Alan – Ahoj ostrované, co nového tvoříte?

Höddi - Ahoj! V první řadě. DĚKUJEME, že jste nám věnovali čas a milá slova. Momentálně dokončujeme skladby pro nové EP. Chtěli jsme také udělat radost našim nejbližším fanouškům na Islandu, a tak jsme pro pár vybraných obchodů na Islandu vytiskli velmi limitovanou vinylovou verzi alba Gehenna a právě jsme ji vydali lokálně.

Alan – Mohl bys nám představit kapelu? Stejná sestava od začátku?
Höddi - Kapela je ve své podstatě já a Magni. Vždycky jsme plánovali být skutečně koncertní kapelou, ne jen studiovým projektem. Takže když jsme dokončili Gehennu, naverbovali jsme kapelu. Já jsem Höddi, hraji na kytaru, Magni je zpěvák, baskytarista je Stefán Gunnarson, Sveinn Ríkarður je můj kolega na basu a bubeník je Hinrik. Všichni se hudbě věnujeme celý život, ale velmi odlišným způsobem a velmi odlišnými hudebními styly.

Alan – Hraje, nebo hrál někdo z kapely ještě v nějaké jiné skupině?
Höddi - Vlastně všichni ;) Většinu své kariéry jsem byl v Changer a Skurku. Stefán je velmi vytížený studijní baskytarista, Hinrik hrál na bicí v různých projektech a abych jmenoval například Ask the Slave před pár lety, a já ho vytáhl z rodinného života a vrátil se k metalu ;) Sveinn byl aktivní na death metalové scéně tady na severu Islandu, ale už několik let nehrál naživo. Magni je muzikant na plný úvazek hrající v mnoha projektech. Jeho hlavní kapelou je populární rocková kapela Á móti sól a má za sebou docela pozoruhodnou kariéru. Jsem velmi poctěn, že jsem měl možnost s nimi všemi pracovat.

Alan – Vy jste vznikli v roce 2020, v roce 2024 vydáváte dlouhohrající album, mezi tím máte venku singly a EP. Obsahem Gehenna jsou všechny singly a EP, nebo jen některé?
Höddi - Žádná z nich. Je to jiný druh animálnosti ;)

Alan – Musím přiznat že až do teď jsem vás neznal, dokud mě na vás neupozornil Carlo Muselli.
Höddi - Pochopitelně ;) My jako hudebníci sice na Islandu máme nějakou pověst a myslím, že se nám tady na Islandu v našich hlavních projektech docela daří, ale mezinárodní publicita je velmi omezená. Než jsme se připojili k Sliptrick Records, koupili jsme si tu a tam vlastní PR balíček, ale neměli jsme žádné velké cíle ohledně světového turné nebo úspěchu s Punks of the Empire, chtěli jsme jen dělat hudbu a sdílet ji a je velmi uspokojující, že naši hudbu slyší po celém světě ;)

Alan – Koncertujete, nebo jste v přípravách koncertování? Jak se vám hraje po Islandu?
Höddi - Ještě jsme nehráli. Kapela byla původně studiový projekt, ale brzy plánujeme odehrát nějaké koncerty. Islandská scéna je docela úžasná, máme tady v Akureyri nějaké místní festivaly a také větší festivaly, na kterých hrají kapely jako Carcass, Vader a naše místní velká jména, takže si nemůžeme stěžovat.

Alan – Jak jsem psal, zatím jsem vás neznal, takže nevím. Další otázka – mimo Island jste se už dostali? Pokud ano kam? A co na vaší muziku říkali tamní posluchači?
Höddi - Naše hudba je docela dostupná přes streamovací platformy a máme PR agenta přes Sliptrick Records. Natočili jsme pár videí a měli jsme i mezinárodní zastoupení, ale nikdy jsme nehráli ani necestovali jako kapela do zahraničí. Od kritiků jsme se setkali s docela zábavnými reakcemi, buď nesnesou ten smíšený žánrový styl, nebo ho milují. Ale celkově, pokud nás nemasakrují za to, že se nedržíme jednoho tempa blastbeatu, dostáváme v recenzích hezkých 8/10, s velmi pozitivními komentáři od recenzentů.

Alan – Jak jsem uvedl na začátku, vy jste metalová skupina, který každou skladbu pojal trochu (hodně) jinak žánrově. Můžeš nám to rozebrat? Každou skladbu popsat jak po hudební tak textové stránce?
Höddi - Páni, to je ale těžký úkol. Album Gehenna je koncepční album, kde texty a hudba jdou ruku v ruce. Pocit osamělosti a smutku se změnil v hněv a nenávist. Příběh začíná tragédií a ztrátou.
Drowned - Je to jakási rozlučková báseň a uvědomění si, že nakonec kráčíš sám, ale s pronásledujícími vzpomínkami. Byla napsána jako intro, nakonec se z ní stala celá píseň. Ne metalová, s těžkým tónem a temným textem.
Beneath the Scarlet Sky - Skladba byla napsána v HM2, všechno na 10, je docela agresivní. Klasický swede metalový riff. Pokud by na tomto albu byl nějaký hlavní kytarový riff, řekl bych, že to byli Bloodbath, In Flames a At the Gates, i když je to těžké na poslech. Text je o podvodu a lžích, romantice a zradě. Naše hlavní postava znovu prožívá své vztahy a můžeme říci, že jeho představa lásky je dost smutná.
Rage - Píseň byla konstruována jako typický circle pit riff se zpívaným refrénem. Natočili jsme k ní videoklip a dopadlo to docela divně. Téma alba dokáže snadno odrážet současný stav věcí ve světě.
There May Be Dragons - Začínáme pochodovat vstříc genocidě, ignorujeme minulost a zavíráme oči před varovnými signály. Dramatický děj se opakuje v úvodu a sbor nám zpívá varování, které se my rozhodneme ignorovat. Historie nám připomíná, že národy neváhají použít prostředky hromadného ničení k dosažení svých cílů.
The Path - Pro našeho hrdinu existuje cesta zpět k míru, k vyrovnanosti, ale spaluje ho hněv. Neustále si brouká a zpívá tu píseň… Píseň, která ho spojovala s láskou. První demo této písně bylo míněno jako vtip. Dělal jsem si legraci z kytarových balad tehdy, když všichni viděli zlato v levných písních na akustickou kytaru s absurdními texty a třemi akordy. Myšlenkou bylo mít ji jako podkladovou píseň někde mezi tím, ale když jsem začal broukat refrén s těmi verši: „Neběž ke mně, když ti hněv hoří v srdci,“ věděl jsem, že z toho musí být něco víc. Tak jsem to začal produkovat se svým přítelem Hörðurem Bragasonem. Je varhaníkem v kapele Apparat Organ Quartet (https://www.facebook.com/ApparatOrganQuartet) a měli jsme nápad použít pro píseň staré, rozbité varhany. Varhany byly dost rozbité a museli jsme vytáhnout pár triků z rukávu, abychom je během nahrávání udrželi v provozu, nakonec jsme měli tento úžasný organický zvuk. Pak do studia přišla Audrey Freyja Clarke a zazpívala ty krásné verše a s Magnim udělali z této písně jednu z mých nejoblíbenějších na albu. Je to úvodní píseň na našem nově vydaném vinylu. Řekl bych, že je to píseň, u které jsem se od metalu dostal co nejdál, co se týče vlivu, a to jak při psaní, tak při mixování.
In the Valley of the Sons of Hinnom - Po jemném začátku na straně B vinylu… musíme všem připomenout, že je to nakonec metalové album. Původní inspirací pro tuto píseň byl set Bloodbath na Wackenu v roce 2005. Ten set je obrovsky silný. Text je nejbrutálnější o obětování kojenců a krvežíznivém bohu jménem Moloch. Pak jsme dostali nápad smíchat thrash/death metal s drsným vokálem. Vyšlo to docela dobře. Aby toho nebylo málo, můj kolega z kapely a zpěvák z Changer, Hlynur, zakřičel pár slok a tím vypustil všechny psy z pekla.
The March of the Tyrants - Tohle je asi nejpodivnější píseň v tom mixu. Pochod až do konce, žádní přeživší, žádní zajatí.
Reckoning - V hodině popravy čelíme svým rozhodnutím a emocím, klidnému sestupu do smrti a osvobození ze života. Někdy se dokážu ztotožnit s myšlenkou, že se nakonec osvobodím od sebe sama. Text je o důvěře a přijetí.
Chorus - Nakonec začínáme úplně od začátku. A tato krátká melodie je první demo, které jsem udělal pro desku první písně Drowned. Nahrál jsem si ji na telefon a toto je nenacvičený tok z mé hlavy do mých prstů na strunu kytary. Ambientní hluk pochází z naší televize, moje dcera se dívala na Donna the Explorer ;)
Každá píseň sledovala emoce v ději a mé emoce při psaní každé písně. Toto album jsem napsal ze srdce a moje duše má mnoho zákoutí, do kterých se může podívat.

Alan – Jak vaší rozmanitost přijímá/přijalo metalové osazenstvo? Za mě dobrý, protože každá skladba je jiná. Takže velmi pestré album.
Höddi - Jak jsem už řekl, téměř všichni lidé mají problém s naší rozmanitostí, většina z nich vidí širší souvislosti. Samozřejmě máme každý jiný hudební vkus. Hudba je hudba a můj přístup není založen na jejich vkusu. Rychle jsem na streamovacích službách hledal hlavně deathmetal, naše kořeny jsou v rozmanitosti od Duran Duran po Cryptopsy, takže to nechávám plynout. U Magniho je to velmi podobné, pokud vím, on neposlouchá death metal. Nemusíme dělat hudbu pro nikoho jiného než pro sebe, a tohle je hudba, kterou chceme dělat. Jsme prostě moc rádi, že máme fanoušky, kteří sdílejí naši vášeň.

Alan – Kam všude se vaše tvorba dostala? Island, Itálie, Česko, Slovensko a kam ještě?
Höddi — Vydali jsme limitovanou edici 200 kusů vinylu Gehenna, plánujeme ho prodat komukoli, kdo si ho bude chtít koupit. Nejprve album bylo k dispozici na streamovacích službách. Sliptrick Records vydali CD loni a můžete si ho koupit v jejich prodejně. Posluchači pocházejí z celého světa.

Alan – Ohlasy ze zahraničí máte jaké?
Höddi - Celkově skvělé a pozitivní. Brzy po vydání jsme dostali velmi pozitivní ohlasy na streamovací službu a také velmi pozitivní recenze začaly přicházet z různých online zinů i tištěných časopisů. Pak nás kontaktoval Carlo a my jsme podepsali smlouvu se Sliptrick Record.

Alan – Kým jste se nechali inspirovat ve vaší tvorbě? Slyším zde i historickou hudbu dávnověku.
Höddi - Gehenna je inspirována lidskými konflikty a válkami. Současný stav světa je velmi smutný. Vzestup fašismu, války po celém světě. Hloupost a totalitářství.

Alan – Jakou zajímavou skupinu jsi v poslední době slyšel? Jak ze světa, tak z Islandu?
Höddi - Tady v Akureyri máme velkou undergroundovou scénu. Kapely jsou velmi aktivní a hrají v každém koutě, který najdou. Doporučuji se podívat na Sót a Miomantis z Akureyri. Také jsem spolupracoval s umělcem Biggim Mausem, což je docela fajn chlap. Také tu máme nejstarší kapely z Akureyri, které stále hrají, Helgi og Hljóðfæraleikararnir a Lost. Podívejte se na ně, ty kapely začaly, když jsem byl dítě. Scéna v Reykjavíku je docela dobrá a black metalová a metalová scéna je tam obrovská. Sólstafir, Múr a Misþyrming, abych jmenoval alespoň některé. Islandským příspěvkem do letošní bitvy Wackem Metalu je Gaddavír, hardcore v nejlepším provedení ;)
Nikdy jsem se nijak zvlášť nedíval na nové kapely na světové scéně, ale líbí se mi nové věci od zavedených kapel. Sleduji všechny top žebříčky pro rok 2025. Harakiri for the Sky - Scorched Earth zní úžasně, rozmanitě a epicky.

Alan – Se Sliptrick budete podepisovat další kontrakt? Na další album? Jaký máte vztah?
Höddi - No, dosáhli jsme poloviny naší dvouleté smlouvy se Sliptrickem. Smlouva v podstatě zahrnuje mezinárodní vydání a PR našeho LP Gehenna, takže uvidíme po roce 2025, jestli to posuneme na další úroveň. Pokud budeme dělat další album, samozřejmě se budeme obracet na naše nejbližší ohledně spolupráce. Náš vztah je velmi kooperativní, vzájemně se doplňujeme. 

Alan – Čeho jako Punks of the Empire by jste chtěli dosáhnout?
Höddi - Více hudby, více zábavy! Hrát, samozřejmě.

Alan – Rage dobře vy. Dobře udělaný klip + za mě prvky thrash metalu, naprosto parádní.
Höddi - Moc, moc děkuji!! Tohle byla naše první nahraná písnička. Pamatuji si, jak jsem ji poslal Magnimu, zavolal mi zpátky a měl úplně stejný pocit. Sklaba je o všem tom násilí, které ti prochází hlavou, ale ty podle něj nejednáš. Přemítáš o hádce, kterou jste měli před nějakým časem.

Alan – Do konce roku 2025 připravujete co tedy? Další klip? Další sings?
Höddi - Doufejme, že se nám podaří vydat nějakou novou hudbu. Něco se vaří v hrncích ;)

Alan – Díky za rozhovor, ať se daří. Těším se na novou tvorbu.
Höddi - Děkuji, bylo to úžasné.

https://www.facebook.com/punksoftheempire
https://sliptrickrecords.com