Jaký byl 11. ročník Ostravy v plamenech?

Ostrava v plamenech 2025

Pro některé tradice, pro mě osobně premiéra. Festival Ostrava v plamenech letos vstoupil již do druhé dekády své existence a uvedl bohatý line-up, napříč různými žánry tvrdé hudby ze všech koutů světa. Dolní Vítkovice coby industriální pozadí festivalu nabídnuly jedinečnou kulisu – rezavé potrubí, kovové konstrukce a monumentální vysokou pec, tvořili scenérii, která se jinde v Evropě hledá jen s těží. 

Festival byl poměrně kompaktní – jeden pódiový blok, jednoduchý časový rámec, téměř žádné fronty. Jednodenní koncept události znamená dostupné vstupné a minimální logistiku, tedy ideální pro fanoušky nejen z regionu. S intenzivním programem je stále v kontrastu s rozvláčnými multi-denními kolosy. 

Pořadatelé zvládli vše hladce: jasný a přehledný program, segmentované vstupy, cashless systém tištěných náramků nebo prevence areálu před deštěm přispěly k plynulosti celého dne. Festival běžel od oběda až do brzkých ranních hodin, s přesným harmonogramem i bez zbytečných prodlev. Přesné časy kapel umožnily ideální načasování dne pro návštěvníky, bez nutnosti čekání nebo dřívějších odchodů.

JamArt

Roli openera festivalu si střihli australští JamArt, progresivní groove metalová kapela v čele s kytarovým vizionářem Ershem Onem. Od svého vzniku v roce 2019 si kapela vybudovala pověst díky neotřelému žánrovému míchání, ale i nakažlivými melodiemi. Naživo JamArt excelují scénickou energií a technickou precizností. Svůj půl hodinový set započali čistě instrumentálním intrem s doprovodným tanečním číslem, ale velmi rychle nabrali na obrátkách a postavili fanoušky do pozoru dřív, než si stihli koupit první pivo.

Deep Sun

Původně bratrské duo, dnes již plnohodnotná sestava. Deep Sun je švýcarská symfonic metalová kapela, 

v čele kteté stojí klasicky vyškolená zpěvačka Debora Lavagnolo, jejíž hlas dodává jejich hudbě jedinečný charakter. Na pódiu se prezentuje jako charismatická frontmanka reagující na publikum angažovaně s nakažlivou energií. Deep Sun vystupují s plnou vášní, výrazem a emocionálním nábojem, který v živém projevu šlape. Kapela má na kontě čtyři studiová alba, přičemž jejich poslední počin, Storyteller, vyšel letos v květnu. Nové skladby střídaly hitovky z předchozí tvorby jako Dreamland – Behind the Shades či Das Erbe der Welt.

Witch Hammer

Na festivalu samozřejmě nesměla chybět ani ochutnávka domácí scény – tuzemští, téměř místní Witch Hammer. Heavy metalová kapela z Jablunkova v minulém roce oslavila již 25 na scéně a s úplně nejdelším setem dne předvedli, že pro nadupaný line up se nemusí daleko za hranice. Od roku 2013 zpívají výhradně česky, což jejich tvorbě dodalo osobitost a větší sílu v komunikaci s domácím publikem. Nejnovější tvorba kapely se opírá o silné koncepční nápady – alba Absolutno a AbsolutNO: Coinspirace čerpají z Čapkova díla a tématicky se věnují víře, moci a lidské posedlosti technologií.

Chontaraz

Byli zařazeni jako náhradníci, ale rozhodně ne jako slabší kus. Norská, hudebně i vizuálně ambiciózní kapela se na festivalu neobjevila poprvé. Debut kapely, Rondamauh sklidil mezinárodní uznání a následná deska Speed the Bullet potvrdila jejich výrazný zvuk plný masivních riffů a elektronických prvků. V tvorbě se opírají o progresivní heavy metal s post-apokalyptickou atmosférou. Jejich hudební fikce se odehrává ve vzdálené budoucnosti roku 2068, kdy svět pozřela Velká válka a frontman Chontaraz cestuje s „bandou odpadlíků“, aby šířil poselství naděje a odolnosti. Naživo nabídli silný zážitek plný elektronických textur a dystopické vizuální atmosféry.

Nervosa

Testosteron stranou, Nervosa válcuje pódia po celém světě. Čistě ženská formace v aktuální sestavě tvoří mezinárodní kvarteto, jehož členky pocházejí z Brazílie, Řecka a Švédska. Kapela debutovala albem Victim of Yourself a od té doby vydala dalších pět studiových alb, včetně posledního Jailbreak, které představuje novou éru s Prikou Amaral, zakladatelkou kapely jako hlavní zpěvačku. Jejich tvorba se půlí na portugalštinu a angličtinu, ale tvoří především v angličtině, což jim umožnilo oslovit široké mezinárodní publikum. 

Ronnie Romeo & Gus G

A teď něco pro technicky zaměřené uši: Unikátní spojení legendárního zpěváka Ronnieho Romera (Rainbow, MSG) a kytarového virtuóza Guse G. (Firewind, ex-Ozzy) Oba hudebníci své síly spojili pro probíhající turné a vydali nový videosingl "My Premonition". Tahle kombinace přinesla precizní riffy, silný hlas a nostalgii po zlaté éře heavy metalu. A bylo vidět, že si to užívají i sami na pódiu – žádné strojené hraní, ale živý proud energie mezi publikem a muzikanty. Zazněl mix skladeb z jejich sólových alb, ale i klasické hity od Rainbow, Dio, Black Sabbath a Ozzyho. 

Freedom Call

Aneb když se metal spojí s euforií, rychlostí a zpěvností. Jejich hudba je charakteristická pozitivní energií a melodickými skladbami, což vedlo k označení jejich stylu jako „happy metal“ . Fanoušci podtrhují dlouhodobou spokojenost s „typicky šťastným a chytlavým“ stylem kapely, i když někdy hudební repetitivita může působit monotónně. Není ale čemu se divit. Za dobu svého působení vydali už 11 studiových alb, 3 EP a 3 živáky. V roce 2024 oslavili 25 let na scéně vydáním alba Silver Romance, které vyšlo téhož roku. Freedom Call se mohou chlubit hymnickými refrény, živelnou pódiovou show a nejintenzivnějšími interakcemi s publikem celého festivalu.

Lordi

Monstrózní entrée večera: Lordi. Tuhle legendární finskou kapelu asi netřeba představovat. Původně samostatný hudební projekt frontmana kapely, Mr. Lordi, si nabral inspiraci mezi tehdejšími hvězdami jako Kiss, Alice Cooper a nebo Twisted Sister. Projekt postupem let nasčítal pět členů, kteří se již stihli nejednou prostřídat. Pamatovat si je můžete například jako vítěze Eurovision Song Contest 2006 se svou písní Hard Rock Hallelujah, která na setlistu, obohaceném skladbami z jejich nejnovějšího studiového alba, nesměla chybět. Na pódiu Lordi kombinovali energický hard rock s teatrálními prvky, pyrotechnikou a monstrózní maskérskou estetikou. Masivní produkce kapely i jejich hororový showstyle nabídl fanouškům nespočet vizuálně působivých scénických momentů. Ohlas si tu ale nezískali zdaleka poprvé. Současně totiž mají v Česku odehraných přes třicet koncertů.

U.D.O

Pokud vám něco říká kapela Accept, jistě vám nebude cizí ani jméno proslulého zpěváka Uda Dirkschneidera, který svým hlasem skupinu kdysi profiloval. Ten si se svou nynější kapelou U.D.O vynahradil loňskou nepřítomnost a ačkoliv je Dirkschneider ve válce s časem, je stále v plné formě – i ve svých 73 letech.

Koneckonců, U.D.O. má za sebou přes 30 let neustálé tvorby a na pódiu stále nabízí energická, profesionální vystoupení plná metalové intenzity, což si udržuje věrné fanoušky po celém světě. Kapela pravidelně míchá své skladby s ikonickými hity Accept a chystá velké 40. výročí Balls to the Wall show v rámci turné. Veterán heavy metalu roztavil pódium ostravské industriální scény a naplnil veškerá očekávání z minulého roku.

Dark Sky

Od hard rocku směrem k heavy metalu. Takovým vývinem zvuku si prošli němečtí Dark Sky, kteří završili letošní ročník Ostravy v plamenech. Kapela pracuje minimalisticky, ale efektně – svou sílu staví na hudební expresi a interakci frontmana jako hlavního zdroje energie. Vizuálně nedojde na přehnané efekty, ale spíš na působivou přítomnost a hudební výraznost. Fans zpívají refrény s kapelou, někdy vznikají i výrazné moshpit scény; setlist laděný na jejich silné melodie nutí dav aktivně reagovat pohybem. Jejich poslední album Signs of the Time reflektuje aktuální společenské a politické dění a je považováno za jejich doposud nejsilnější počin. 

 

Text: Marii 

Foto: Martin Huf