Jack Gibson z kapely Exodus nám dal rozhovor na Basinfire Festu 2025!

Exodus bude vždy spojován s jednou z nejlepších a nejbrutálnějších variant thrash metalu pocházející přímo z Bay Area. S více než 40 lety kariéry za sebou a dlouhým diskografickým katalogem předvedlo toto kvinteto na Basinfire Festu působivý set s těžkými hity jako „Bonded by Blood“, „The Beatings Will Continue (Until Morale Improves)“, „A Lesson in Violence“, „War Is My Shepherd“, „The Toxic Waltz“ a „Strike of the Beast“.

Před jejich vystoupením jsme měli možnost posedět s baskytaristou Jackem Gibsonem a popovídat si o evropském letním turné kapely, jejich chystaném albu, návratu Roba Dukese jako zpěváka a vlivu thrash metalu na nové generace.

Miguel/Metal Heart Radio: Ahoj Jacku, jak zatím probíhá letní turné po Evropě?

Jack Gibson:  Zatím je to super, kámo. Cestujeme nonstop, takže nemám moc šanci si odpočinout, ale jo, koncerty jsou zatím skvělé.

MHR: Rob se ke kapele připojil v lednu, jaké to je mít ho zpátky v kapele?

JG: Jo, je to dobrý. Máme Roba rádi, takže je fajn, že je zpátky. Na albu jsme pracovali v únoru, březnu a v dubnu, takže jsme v podstatě všichni bydleli spolu, během těch měsíců.

MHR: Bydleli jste spolu?

JG: Jo, pronajali jsme si dům v Bay Area, abychom se tam mohli všichni sejít a být spolu, zatímco jsme pracovali. Jako když společně píšeme nebo tak něco, část textů jsme napsali tam. Většinu textů, většinu textů Gary a Lee píšou tak nějak ve svých hlavách a pak je přinesou hotové, takže to bylo spíš učení než psaní, ale jo, všichni jsme tam tak nějak bydleli a pak jsme mohli prostě jít do studia, když jsme potřebovali a být blízko, když jsme potřebovali, takže to bylo dobré. Bylo to dobré.

MHR: Slyšel jsem, že z tohoto psaní máte dost materiálu, snad na dvě alba.

JG: Jo. Myslím, že skoro ano. Nahráli jsme 19 písniček.

MHR: Ježíši Kriste, to je hodně!

JG: Jo, je to hodně. Bylo to brutální. Bylo to fakt dost brutální.

MHR: Aniž bys prozradil příliš mnoho, co mi můžeš říct o těchto možná dvou albech?

JG: No, vlastně ani nevím, o čem jsou. Texty jsou, víš, takové typické / netypické, ale spíš v duchu Exodus. Ne, že bychom najednou začali zpívat love songy nebo něco takového, ale hudebně je to trochu odklon. Na tomhle albu je pár přímočarých rockových kousků.

MHR: Myslíš odklon od thrash metalu k rocku?

JG: Skoro, vždyť je to pořád thrash metal. Jenom některé věci dopadly tak, že některé jsou přehnané a jiné ne.

Některé věci jsou skoro jako rock, ale jsou fakt dobrý, chlape. Jsou fakt cool, fakt nápaditý a fakt dobrý.

MHR: Thrash metal byl vždycky jednou z nejcitlivějších částí metalu vůči realitě společnosti. Dotýkáte se něčeho z toho, co se právě teď děje ve světě?

JG: Jo, jo. Já teda nepíšu texty. Takže to nemám pod kontrolou. Ale jo, viděl jsi to. Jo. A hodně z toho je o věcech, které se dějí teď, o věcech, které se děly v minulosti, nebo o věcech, které se možná stanou, nebo možná nikdy. Víš, co myslím.

MHR: No, kapely jako Exodus, Testament, Death Angel, vy jste před více než 30 lety vydláždili cestu pro thrash metal. Když se vrátíme o něco zpět, před 10 lety, měly jsme kapely jako Havok, Municipal Waste, Warbringer, které přinesly na scénu nový thrash metal. Jaké mladší kapely dnes vidíte, které nesou stejnou pochodeň a mají stejnou energii?

JG: Je jich ještě víc. No, víc než to, pravděpodobně to byli ti, o kterých jsme mluvili, kteří sem přišli před 41 lety, Tom a Gary.

Pamatuju si to. To je zábava. Sakra, ani nevím. No, známe kapelu Evil Invaders z Holandska. Myslím, že to je jediná, která mě teď napadá. Ale jsme přátelé se všemi těmi kapelami. Právě jsme hráli s Havok a viděli jsme Municipal Waste. Teď brázdí dálnici.

MHR: Teď vás vnímají jako své mentory, ale my vidíme děti, které hrají thrash metal. Třeba patnáctiletí, kteří hrají Exodus.

JG: Jo. Teď máme v publiku spoustu mladých lidí.

MHR: Jak se k tomu stavíte?

JG: Oh, je to skvělé. Je to jistota zaměstnání. Víte, je to něco, co potřebujete.

Máme tam všechny staré šediváky jako jsme my, ale pak je tam ta mladá skupina mladých kluků s nášivkami na vestách a tak. A jo, je to skvělé.

Pro mě je to osobně překvapivé. Říkal jsem si: „Páni, 10 let.“ Viděl jsem některé z těch dětí, jak se dívají na pořady nebo tak něco. No, myslím, že metal má pro některé lidi takovou univerzální nadčasovou přitažlivost, že? Metal byl vždy oceňován některými lidmi, jen jednou skupinou lidí. A myslím, že každá generace má něco takového, co ji štve. Nechci tu teď být. Takový ten typ postoje.

A tak si myslím, že i old school, víš, old school věci přitahují mladé děti, protože jsou zdrojem energie pro lidi, kteří nejsou spokojeni se svým okolím nebo tak něco.

MHR: V posledních pěti letech jsem byl svědkem vzestupu různých kapel, víš, kapel s krátkými vlasy, trochu čistších, velmi křičících. Jak vnímáš současný stav metalu? Je to jiné monstrum než to, s čím jste začínali?

JG: No, jo, ale to je proto, že časy se změnily, víš, časy jsou jiné.

Víš, když jsme byli mladí, když jsme byli mladí, lidi, co měli rádi metal, a hlavně extrémní metal, jako thrash metal, byli nebezpeční. Víš, pili jsme, i když jsme byli nezletilí, brali drogy, dělali bordel, chodili na večírky a tak, ale děti dneska už takové věci nedělají. Takže jo, myslím, že je to jiné.

Ale víš, já jsem vždycky byl někdo, kdo nerad kritizuje rozhodnutí jiných lidí ohledně toho, co píšou nebo tak, chápeš, co myslím? Protože dělat hudbu je tak osobní věc, že se mi to prostě nelíbí. Jasně. Možná se mi to nelíbí, ale nemyslím si, že bys to neměl dělat nebo tak.

Chápete, co myslím? Je toho venku dost. Můžete si najít to, co se vám líbí, a zbytek nechat na bufetu.

MHR: Co čeká Exodus po tomto turné po zbytek roku?

JG: Člověče, to opravdu nevím. Od ledna jsme většinou pracovali bez přestávky, takže si dáme na pár měsíců pauzu. Myslím, že ke konci roku možná něco bude, ale ještě to není potvrzené. Možná v Bay Area.

No, měli bychom dělat nějaké věci v USA a nějaké v Evropě, ale je to zatím jen v jednání. Je to jen v jednání. Nemůžeme to datovat. Jo, nechci nic říkat.

MHR: Rozhodně se na koncert těším. Je to už asi dva roky, co jsem naposledy viděl Exodus, vlastně tady, ale na jiném festivalu.

JG: Na kterém?

MHR: Masters of Rock, to bylo naposledy. A tentokrát je to s Robem. Rozhodně se na to těším, protože si pamatuju, že jsem vás viděl s Robem, myslím, že to bylo v roce 2015 nebo 2014.

JG: To zní správně.

MHR: Ale bylo to v Phoenixu v Arizoně. Děkuju, Jacku.

JG: Díky, bylo mi potěšením.

Foto: Martin Huf