Brutal Assault
Po ročním (pro mě nekonečném) čekání se opět otevřely brány legendárního metalového festivalu Brutal Assault, který již tradičně odehrává v unikátním prostředí jaroměřské pevnosti Josefov. Letos se uskutečnil již 27. ročník této ikonické akce, která každoročně přitahuje fanoušky tvrdé hudby z celého světa. Pojďme si tedy přiblížit, jaké dojmy ve mě zanechaly vybrané kapely a celkově letošní ročník.
Středa:
Tento den jsem započal koncertem britské kapely Sylosis, která je známá pro svůj agresivní mix thrash metalu, death metalu a progresivních prvků. Osobně tuto kapelu registruji teprve dva roky, ale jejich hudba mě natolik zaujala, že jsem si je nemohl nechat ujít Teda alespoň první půlku vystoupení, protože 25 minut po jejich začátku na Obscure stagi začínali deathcoroví Humanity’s Last Breath, kteří pro mě měli větší prioritu. Ale i za tuto krátkou dobu jsem dostal to, co jsem od Sylosis očekával a jejich vystoupení mělo grády. A i na poměrně početném davu bylo vidět, že si ji také užívají. A upřímně se těším, až bude zase příležitost si je poslechnout, tentokrát snad v celém rozsahu.
V polovině koncertu už jsem vyrazil na již zmíněné Humanity’s Last Breath. Tihle borci ze Švédska jsou známí pro svůj temný, brutální a technický styl, který kombinuje prvky deathcore, djentu a progresivního metalu. Ten den zahajovali program na Obscure stagi a se svým hodinovým setem jen potvrdili své kvality a předvedli opravdu skvělé vystoupení, kterému chybělo jediné - tma. Pak by ten koncert měl všechno.
Poté jsem se nemohl dočkat, až to na jednom z hlavních pódií rozbalí kanadští Spiritbox v čele s jejich fenomenální zpěvačkou Courtney LaPlante, jejíž hlasový rozsah musí ocenit snad každý příznivec metalu. Tato kapela se u nás měla původně ukázat jako support na únorovém koncertu Architects ve Fóru Karlín. Z toho nakonec sešlo, protože kvůli předávání hudebních cen museli zastávku v Praze vynechat. Proto jsem byl přešťasten, když je oznámili do lineup tady na Brutal Assault. Spiritbox odehráli set plný svých hlavních hitů včetně Circle with me, Holy Roller či Jaded. Klidně bych uvítal i delší set, ale čas byl neúprosný. I přesto jejich koncert ve mě zanechal pořádný zážitek, protože Courtney naživo prostě umí a celkově se těším, kde tuto kapelu uvidíme za pár let a jak velké arény bude vyprodávat.
Na druhé stagi Marshall rozjeli svůj typický americký hardcore Hatebreed včele s legendárním Jameym Jastou. Na první dobrou mě docela zaskočila Jameyho kštice na hlavě a stejně tak bujný plnovous (asi jsem ho dlouho neviděl na fotce). Hatebreed zahráli energický set plný hitů, během kterého došlo i na narozeninové přání, takže celý dav zpíval “Happy birthday to you, happy birthday to you, happy birthday, dear Jamey,...”. Na závěr svého setu z pódia vypustili do davu obří nafukovací balón s vtipným názvem Ball of Death. Jamey to příhodně okomentoval slovy: “Všichni mají na koncertech Wall of Death, ale my jsme přišli s něčím jiným, a tím je Ball of Death!”. Postarali se tak i o jedinečnou zábavu davu, teda ne že by tím chtěli nějak kompenzovat své vystoupení. Naopak, předvedli opravdu velmi kvalitní koncert i show a jen potvrdili, že patří mezi elitu amerického HC.
Po Hatebreed jsem se hrozně těšil na jednoho z headlinerů, horor-gotic metalisty Motionless in White. Pro mě velmi příjemné překvapení, že Obscure oznámili na Brutal i takovou kapelu. Musím přiznat, že ačkoliv je mám hodně rád, tak jsem byl trochu skeptický a zároveň zvědavý na živý projev jejich frontmana Chrise Motionlesse. A i zpětně při psaní tohoto reportu mi při vzpomínkách na jejich vystoupení naskakuje husí kůže, protože Chris to tam doslova poslal jako pán. Ve svém setu zahrnuli nejvíce skladek z posledního alba Scoring the End of the World, ale nechyběly ani starší hity jako Reincarnate a Break the Cycle. Za mě to byl skvělé zakonční dne. Jediné, co mě trochu zarazilo, že na kapelu takového formátu nebylo narváno a postávající dav postupně řídnul až někde po úroveň zvukařů, kde dav víceméně končil. I tak to nijak nenarušilo můj dojem ze skvělého koncertu.
A závěr dne patřil známým matadorům a průkopnikům melodického death metalu ve Švédsku a taky tzv. "Gothenburg soundu". Není řeč o nikom jiným než Dark Tranquility, kteří v rámci svého setu nabídli divákům skvělý průřez svou tvorbou. O této kapele netřeba se moc rozepisovat. Pro mě to byl jejich třetí koncert a vždycky si jejich živý projev hrozně užívám. Tato kapela prostě nikdy nezklame.
Fotogalerie:
https://www.facebook.com/share/Sw9kYwNxD7nPzfEJ/?
Text: Martin Huf
Foto: Michal Serafinovič
